PODCAST: Rakovina má jedno jméno, ale tisíce podob, říká Kateřina Rohlenová
05. 09. 2023
Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenější léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?
Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Jsme dostupní na všech hlavních podcastových aplikacích:
Tvorba podcastu je finančně podpořena ze Strategie AV21.
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
- PODCAST: S Tomášem Etrychem o superschopnostech polymerů v medicíně
- AUDIOČLÁNEK: Ženy, sex a rodina. Proč nevyšly průkopnické snahy komunismu?
- AUDIOČLÁNEK: Na vlně retra. Na co z dob komunismu vzpomínáme a proč?
- PODCAST: S Martinem Friákem o kvantovém počítání v materiálové vědě
- PODCAST: S elektrochemikem Petrem Krtilem o budoucnosti bez fosilních paliv
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.