Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
17. 04. 2025
Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.
„Velmi si ocenění vážím. Vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," říká Pavel Hozák.
Mezinárodní federace společností pro histochemii a cytochemii (International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry – IFSHC) uděluje Paul Nakane Prize výjimečným mezinárodním lídrům za rozvoj těchto disciplín. Pavel Hozák převezme cenu na kongresu v italském Rimini ve dnech 27.–30. srpna 2025. Při této příležitosti přednese také plenární přednášku.
Laboratoře biologie buněčného jádra
Pavel Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v buněčné biologii, především ve struktuře a funkci buněčného jádra. Jeho vědecká skupina v Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanizmů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Tým například popsal roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizoval funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevil zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.
Vědecká skupina Pavla Hozáka
Ocenění, které vyjadřuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně, nese jméno vědce Paula K. Nakaneho, který se v šedesátých letech 20. století zásadně podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, jež stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se v současnosti běžně používají ve výzkumu i medicíně.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.