Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
05. 09. 2019
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je.
“Experimentální hala E1 byla koncipována jako velmi variabilní prostor poskytující hned několik unikátních vědeckých instrumentů využívajících vysokorepetiční laserové zdroje a díky spolupráci s externími uživateli se nám ji podařilo uvést do plného provozu,” říká vedoucí výzkumného programu Jakob Andreasson.
Výzva se setkala s velkým ohlasem a o experimentování na ELI Beamlines projevilo zájem hned několik týmů z celého světa (USA, Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika). Velmi rychle se naplnil veškerý disponibilní výzkumný čas na daném zařízení a experimenty se uskutečnily v období od června do září 2019.
"První úspěšně provedené experimenty představují pro ELI Beamlines skutečný milník na cestě ke splnění naší mise zpřístupnit vědecké komunitě bezprecedetní možnosti pro nově navrhované experimenty," dodává Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines.
Jako příklad za všechny lze uvést experiment na elipsometru, který proběhl v červnu na koncové stanici ELIps v experimentální hale E1. Uživatelský tým sestával ze dvou výzkumných skupin, z nichž první pracovala pod vedením prof. Stefana Zollnera z New Mexico State University v USA, a druhou skupinu vedl dr. Luca Poletto z Ústavu fotoniky a nanotechnologií v Padově. Obě skupiny spolupracovaly s vědci z experimentálních týmů ELI Beamlines vedenými Shirly Espinozou, Jaroslavem Nejdlem, Tomášem Lastovičkou a Pavlem Bakulem. Experimenty proběhly na vzorcích zlata a křemíku s využitím energií mezi 31-70 eV. Druhé kolo experimentů bude následovat na vzorcích germania, niklu a stroncia v září tohoto roku.
Další uživatelská skupina vědců byla z Maďarska. Jejich experiment se jmenoval „Femtosecond Stimulated Raman Spectroscopy“, což je technika, která umožňuje studovat molekulární vibrace, pohyb, strukturu a mechanismy chemické reakce v čase. Koordinátorem byl Miroslav Klotz z experimentálního týmu ELI Beamlines.
Další výzvy pro uživatele plánuje ELI Beamlines vyhlásit na podzim tohoto roku. Více informací zde: www.eli-beams.eu/uzivatele.
Připravila: Zdislava Lojdová, ELI Beamlines
Foto: ELI Beamlines
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.