Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
12. 09. 2024
Chtěli byste zažít středověk? Vžít se do kůže středověkých horníků nebo se toulat předhusitskou Prahou? Stačí mít u sebe chytrý telefon. Do minulosti vás totiž přenese výstava Cesta do historie plná moderních technologií, virtuálních rekonstrukcí i 3D digitálních modelů. Do Galerie Věda a umění se můžete vypravit až do 10. listopadu 2024.
„Jirko, zapiš si to do deníku!“ zní nadšený hlas jednoho z účastníků výpravy, v níž se čtveřice zvídavých kluků vydává v dřevěné loďce na dobrodružnou cestu proti proudu času. Populární film Karla Zemana z padesátých let 20. století nepřestává fascinovat ani v současnosti – vědce a vědkyně nevyjímaje. Po vzoru legendární Cesty do pravěku připravili Archeologický ústav AV ČR, Praha, a Historický ústav AV ČR výstavu, jejímž prostřednictvím se ocitnete v předhusitské Praze a prozkoumáte ulice, budovy i každodenní život obyvatel v pěti tematických okruzích. Namísto pramičky vám v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze postačí chytrý telefon a stažená mobilní aplikace. K dispozici je na App Store, Google Play nebo přes QR kód, stáhnout si ji můžete i přímo na výstavě.
„Výstava přibližuje naši minulost a zároveň ukazuje, jak se moderní historické vědy prolínají s digitálními technologiemi. Věda o historii a archeologický výzkum se tak mohou stát srozumitelnější,“ řekl na vernisáži 11. září 2024 místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek a dodal, že právě v tomto přístupu vidí šanci pro popularizaci: „Jedním z úkolů našich pracovišť je přispívat ke vzdělávání a informování naší společnosti – a čím jiným začít nežli poznáváním naší historie poutavě a moderně.“
Vernisáž zahájil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.
Zažít středověk v telefonu
Jedním z hlavních prvků výstavy je virtuální rekonstrukce středověké Prahy podle Tomkova plánu města. Můžete tak porovnat, jak se Praha vyvíjela od 15. století až do současnosti, a objevit architektonické proměny a historické milníky, které formovaly město do jeho současné podoby. Rekonstrukce se opírají o vědecké poznatky a využívají nejnovější digitální technologie, aby přinesly co nejvěrohodnější pohled na minulost.
Prostřednictvím 3D modelů zažijete například stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech jsme odvedli velké množství práce a výzkumu,“ přiblížil Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a spoluautor výstavy. „Nejde jen o kutnohorskou štolu, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály. Vycházeli jsme z výsledků několikaletého nedestruktivního výzkumu. Vytvořené modely a data jsme využili i při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čechách i v Německu,“ zdůrazňuje Jan Mařík.
Ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, Jan Mařík, spoluator výstavy.
Výstava ale nezůstává jen u historických míst, která existovala. Díky novým technologiím prozkoumáte i stavby, které nakonec nevznikly – například telčskou jezuitskou kolej nebo premonstrátskou kanonii v Nové Říši. Objekty, které se dochovaly pouze ve formě plánů a konceptů, zrekonstruovali odborníci v digitální podobě.
Ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý v této souvislosti vyzdvihl, že historiografie, která se zakládá na studiu pramenů, i archeologie, jež stojí na terénních výzkumech, zaznamenaly v posledních desetiletích velký rozvoj: „ Umožnily ho digitální technologie a nové metody rekonstruování událostí minulosti jsme společně využili i při přípravě vizualizací a 3D modelů.“
Výstava mimo jiné představuje digitalizovanou genealogickou a topografickou kartotéku Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 tisíc online přístupných lístků. Další z autorek výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR vysvětlila, že obsáhlé dílo známé jako Hrady, zámky a tvrze království Českého je významným zdrojem pro odborníky i laickou veřejnost i v současnosti: „Digitalizace umožňuje, aby návštěvníci viděli minulost způsobem, který byl dříve nemyslitelný – mnoho archivních dokumentů se totiž v průběhu 20. století zničilo nebo ztratilo.“
Eva Doležalová zmínila také literární postavu pana Broučka, kterého jeho autor, spisovatel Svatopluk Čech, poslal na cestu časem do patnáctého století: „Podobně jako pan Brouček můžeme na výstavě zažít cestu do historie a vidět, jak se žilo ve středověku, například očima moderního urbanisty.“
Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, jedna z autorek výstavy.
Výprava se zastávkou na Týdnu Akademie věd
Expozice Cesta do historie „propluje“ i popularizačním festivalem Týden Akademie věd, který se koná od 4. do 10. listopadu 2024. Během něho čekají studenty a studentky komentované prohlídky. Zprostředkují jim rozšířenou verzi rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů – a tedy i hlubší pochopení historie a významu vědeckého bádání.
Na výstavu, kterou organizačně připravilo Středisko společných činností AV ČR, se můžete vypravit od 12. září do 10. listopadu 2024 každý všední den od 10:00–18:00 hod. v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma, mobil s sebou.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.