Zahlavi

Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense

14. 03. 2024

Azulen hojně využívá farmacie pro jeho zklidňující účinky. Vědce ale zajímá i kvůli neobvyklým vlastnostem – například jeho barva je modrá, ačkoli by taková být neměla. Další rébus spojený s azulenem nedávno rozluštil tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za vysvětlení jeho chování převzali 13. března 2024 Tomáš Slanina, David Dunlop a Lucie Ludvíková Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 za nejlepší výsledek základního výzkumu.

Podle Kashova pravidla vyzařují molekuly světlo pouze z nejnižšího, prvního excitovaného stavu. Azulen toto pravidlo porušuje – vyzařuje světlo naopak z vyššího, druhého excitovaného stavu. Pro vysvětlení jeho chování použil tým Tomáše Slaniny v práci (Anti)Aromaticita v excitovaném stavu vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo koncept aromaticity.

Hypotézu, že azulen je antiaromatický v prvním excitovaném stavu a aromatický ve druhém, experimentálně potvrdila Lucie Ludvíková. „Nejzajímavější je, jak krásně sedí experimentální výsledky s výpočetními. Vyplývá z nich jednoduchý a elegantní závěr o antiaromaticitě jednotlivých stavů azulenu,“ podotýká vědkyně.

Práce je důležitým pokrokem v porozumění konceptu aromaticity. Nové poznatky se využijí například v designování fotocitlivých materiálů pro solární baterie.

Nadějní studenti
Ceny Wernera von Siemense uděluje firma Siemens v Česku mimo jiné studentům za diplomové a disertační práce. „Další ročník ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. Se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé, mezi nimiž najdeme také badatele z Akademie věd.

Třetí nejlepší diplomovou prací se stala In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M Václava Brabce z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterou vedl David Doležel z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

V kategorii disertací obsadil třetí místo Michal Šimek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s prací Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek. Jeho školitelem byl Jahn Ullrich z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.


Laureáti Cen Wernera von Siemense za rok 2023

Jeden milion korun pro 20 oceněných
Siemens v Česku uděluje ceny mladým vědcům, studentům a pedagogům technických a přírodovědných oborů na základě rozhodnutí odborné poroty. Jejím členem je i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Porota v letošním, 26. ročníku vybírala z 496 přihlášek.

Ocenění se předávala v kategoriích nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertace a nejlepší pedagogický pracovník. Siemens udělil také ceny za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika. 

Celkem 20 laureátů si rozdělilo jeden milion korun. V počtu oceněných se Akademie věd ČR umístila s pěti laureáty na druhém místě za Českým vysokým učením technickým v Praze.

Více o výzkumu týmu Tomáše Slaniny se dozvíte ve vloženém videomedailonku, v tiskové zprávě Siemens nebo tiskové zprávě AV ČR.

Více informací o Cenách Wernera von Siemense a přehled všech oceněných naleznete v tiskové zprávě Siemens nebo na webu Ceny Wernera von Siemense.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens
Foto: Siemens

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce