AV ČR vyvíjí simulátor, který bude kontrolovat účinnost systému PES
25. 11. 2020
Město pro lidi, ne pro virus – tak zní projekt softwarového simulátoru, který porovnává účinek různých opatření proti epidemii covidu-19. Navržen je pro středně velký region, čítající desítky tisíc lidí. „V rámci iniciativy Model antiCOVID-19 jsme vyvinuli jeho předchůdce, kterému říkáme Model M. Byl v podstatě ručně zkonstruován pro jeden konkrétní region. Podstatou nového projektu je vytvořit univerzální verzi použitelnou pro jakýkoli menší region,“ přibližuje vedoucí projektu Martin Šmíd z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.
Už se rýsuje konkrétní využití nového simulátoru v praxi?
Možnosti jsou široké. Například se nabízí testovat pomocí simulátoru nedávno navržený Protiepidemický systém ČR neboli PES. Nebo třeba tolik diskutovaný efekt otevírání či zavírání škol.
Váš nástroj tedy bude fungovat i jako hlídací pes aktuálně platného vládního systému PES?
Ano, je to první aplikace, která se nabízí.
Z jakých zdrojů čerpáte vstupní údaje?
Co se týče dosavadního modelu, čerpali jsme z mnoha zdrojů – výsledků sčítání lidu a obyvatelstva, katastru nemovitostí, databáze takzvaných bodů zájmu, tedy škol, restaurací, obchodů, a to ze sociologických průzkumů životního stylu. Některá data jsme ale dodávali skoro ručně, třeba kapacitu veřejné dopravy jsme odhadovali z jízdních řádů. A naším úkolem je teď tento proces zautomatizovat.
Martin Šmíd stojí v čele projektu Město pro lidi, ne pro virus.
Proč bychom měli věřit matematicko-statistickému modelování? Ukázalo se přece, že na datech založené předpovědi o vývoji pandemie a jejích dopadech se kolikrát mýlí.
Model samozřejmě kalibrujeme, takže „úplně mimo“ by být neměl. Nicméně v tomto modelu nejde až tak úplně o konkrétní čísla, jde o porovnání různých opatření. Samozřejmě i to vyžaduje realističnost parametrů. Ale také můžeme simulace dělat pro různé sady parametrů a pak třeba říct: sice úplně přesně nevíme, jaká je nakažlivost, ale ze všech pěti možností, které jsme zkusili, nám zavření restaurací vyšlo jako účinnější než uzavření škol.
Cílem projektu Město pro lidi, ne pro virus je odhalit zdravotní, sociální a ekonomické dopady protiepidemických opatření. Můžete být konkrétnější?
Každé opatření něco stojí, ať už to vyjádříte v penězích, nebo třeba ve ztracených osobních kontaktech. Na druhou stranu něco stojí i to, že se epidemie šíří, a to nejen životy a zdraví, ale třeba i to, že se lidé obávají budoucnosti a méně nakupují. Definitivně rozseknout otázku, jak tím proplout co nejlevněji, si netroufáme, ale v rámci simulací můžeme například počítat, kolik lidí by muselo do karantény nebo kolik by se zameškalo hodin ve škole. Můžeme určit, že pokud se zavřou školy, děti zameškají tolik a tolik hodin výuky. Pokud se naproti tomu posílí trasování, bude tolik a tolik lidí v karanténě a nepůjde do práce. Rozhodněte se sami, co je lepší.
Mezi nástroji, které mají usnadnit trasování, jsou také eRouška a chytrá karanténa. Jak hodnotíte jejich význam?
Digitalizace práce hygienických stanic je jistě potřebná a užitečná věc, a pokud vím, dost se v tomto směru udělalo. Co se týče softwaru eRouška, jsem spíš na rozpacích. Pokud ho používá deset procent lidí, bude zachycených kontaktů deset procent z deseti procent, což je jedno procento. Můžete si říct, že i tak dobré, jenže současně dochází k falešným pozitivitám: software vyhodnotí nějaký kontakt jako rizikový, ale nepozná, že jste třeba oba měli respirátor a seděli ob sedadlo ve vlaku. Navíc, asi kvůli ochraně soukromí, vám ten program neřekne, kdy přesně daný den ke kontaktu došlo, takže vůbec nemáte představu, o co šlo, a tak nad tou zprávou asi jen mávnete rukou. Anebo někoho, kdo se bojí, to naopak vyděsí. Také nevím, zda a jak snadno se na základě varování z eRoušky dá získat žádanka na test. Někdo může mít jiný názor, ale mně se zdá, že tudy cesta nevede. Dokážu si však představit, že by eRouška byla „vstupenkou“ na koncert: ukážete-li při odchodu, že celou dobu běžela, nebudete muset vyplňovat formulář. Nebo by v ní mohla být informace o tom, že jste očkovaný.
Nedávno váš ústav uspořádal online konferenci Covid v modelech. Shodli se účastníci na nějakém závěru?
Bylo představeno několik modelů, některé výstupy se navzájem shodovaly, jiné méně, což ale byla vítaná zpětná vazba pro jejich tvůrce. Po skončení se konal kulatý stůl, kde byli spíš lidé z praxe, cílem bylo nastínit jakýsi globální pohled. Účastníci se celkem jednoznačně shodli, že v současné době je nejlepší jít cestou vytlačování viru, nikoli promořování společnosti.
Na projektu Město pro lidi, ne pro virus se už od září společně podílejí vědci z Ústavu informatiky AV ČR, Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR a CERGE-EI (společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy). Konference Covid v modelech byla jedním z jeho výstupů. Program konference i její záznam je možno zhlédnout na stránkách Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP).
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, archiv Martina Šmída
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.