
Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
03. 04. 2025
Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.
Setkání navázalo na mezinárodní diskuse o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i Ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.
Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.
„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.
S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.
Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.
Univerzita Karlova
- založena v roce 1348
- 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni)
- 8 800 zaměstnankyň a zaměstnanců
- 51 000 studentek a studentů
- 8 000 absolventek a absolventů ročně
- 16 000 účastnic a účastníků kurzů celoživotního vzdělávání ročně
- místo v žebříčku QS World University Rankings: Europe 2024
Přečtěte si také
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
- Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.