Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
03. 05. 2024
Národní kontaktní centrum – gender a věda má za sebou jednu z organizačně největších výzev mezinárodního projektu GENDERACTIONplus. Jako součást oslav Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě uspořádalo konferenci ERA of Inclusive Gender Equality. Zaměřila se na férové hodnocení výzkumu a otázky výzkumných kariér vědců a vědkyň. Co akce přinesla, přibližuje Barbora Schneiderová z NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
Specifikem mezinárodního projektu GENDERACTIONplus programu Horizont Evropa je zapojení rozsáhlé sítě lidí a organizací. Projekt NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zahrnuje 22 členských států EU a tři další země s 26 projektovými a 14 přidruženými partnery. Těmi jsou grantové agentury a národní úřady, jež odpovídají za výzkum a vysoké školství, případně jimi nominované organizace. Síť usiluje o koordinaci cílů Evropského výzkumného prostoru (European Research Area – ERA) v oblasti genderové rovnosti a inkluzivity. GENDERACTIONplus tak mimo jiné vytváří strategické politické poradenství a podklady pro tvorbu politik.
Budoucnost ERA
Konference se konala 13. února 2024 v bruselském BOSA pod záštitou belgického předsednictví v Radě EU. Program tvořily zejména panelové diskuse. Zástupci a zástupkyně klíčových orgánů a organizací jednali o budoucích prioritách genderové rovnosti v ERA.
Podklady pro debaty tvořily výstupy ze srovnávacích studií, které národní úřady a grantové agentury přijaly v pěti tematických oblastech, na něž se projekt zaměřuje. Těmi jsou intersekcionální nerovnosti a inkluzivita, genderově podmíněné násilí v akademickém prostředí, genderová dimenze ve výzkumu a inovacích, monitoring a evaluace politik genderové rovnosti v ERA a evaluace plánů genderové rovnosti. Kromě těchto studií vznikl pro konferenci poziční dokument, který představuje zjištění studií a z nich vyplývající priority pro nadcházející období budování ERA.
Dokument kromě toho také určuje přetrvávající nedostatky v designu a implementaci politik včetně nedostatečné pozornosti pro monitoring a evaluaci zaváděných opatření, nedostatečnou pozornost věnovanou intersekcionálním (nebo také gender+) nerovnostem a koncepční a terminologickou neukotvenost politik napříč EU.
Právě s těmi chce GENDERACTIONplus vstupovat do jednání o politické agendě ERA na období 2025–2027, která určí konkrétní kroky, na které se členské státy v tomto období zaměří. Priority genderové rovnosti v ní mají vysokou podporu, jak poukázal Sergej Možina, spolupředseda ERA Fóra.
Realizace aktivit v agendě genderové rovnosti se účastní i zastřešující organizace ERA. Zapojují se do nich také české univerzity, výzkumné instituce i grantové agentury, nově identifikované priority tak budou relevantní i pro úvahy o směřování dalších politik a opatření v ČR.
Konference se konala v únoru v Bruselu.
Férové hodnocení výzkumu a výzkumné kariéry
Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda, koordinátorka projektu a spolupředsedkyně podskupiny ERA Fóra pro inkluzivní genderovou rovnost členských států, zdůraznila na konferenci úspěchy při zavádění opatření na podporu genderové rovnosti v posledních letech. Zejména přijetí Lublaňské deklarace a na ni navazující politické agendu ERA v letech 2022 až 2024 nebo novou Chartu pro výzkumné pracovníky a pracovnice, která rozšířila a posílila agendu inkluzivní genderové rovnosti. Marcela Linková vyzdvihla i potřebu zajistit, aby inkluzivní rovnost zůstala prioritou i v nadcházejícím období. Podle jejího názoru mají být debaty součástí mozaiky hovorů o 10. rámcovém programu.
Profesorka Genevieve Almouzni, předsedkyně Pracovní skupiny Evropské výzkumné rady (European Research Council – ERC) pro gender a diverzitu, hovořila o opatřeních zavedených ERC na řešení genderových předsudků při hodnocení výzkumu. Téma rezonovalo i s vystoupením Silvie Penati, vědecké vedoucí nově založené pracovní skupiny TIER pro inkluzivní hodnocení výzkumu v rámci Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Avancing Research Assessment – CoARA).
Účastníci a účastnice konference vyzdvihovali kvalitu debat, networking i praktické poznatky, například o strategiích pro přijetí intersekcionální perspektivy na úrovni národních politik nebo o postupech pro začlenění intersekcionality do plánů genderové rovnosti.
„Těší mě, že jsme diskutovali s tolika stakeholdery. Férové hodnocení výzkumu a otázky kariér jsou v GENDERACTIONplus důležitým tématem. Chceme proto navázat spolupráci nejen s novou pracovní skupinou TIER, ale i s Pracovní skupinou pro gender a diverzitu ERC,” komentuje přínos akce Marcela Linková. Klíčový posun vnímá zejména v tom, že panuje shoda nad potřebou řešit otázku různých os znevýhodnění – včetně genderové.
Konference dala týmu NKC – gender a věda důležitou zpětnou vazbu v jeho směřování i ve výstupech GENDERACTIONplus. Kromě splněného úkolu ve formě její organizace přinesla i inspirativní setkání face-to face. Z toho všeho můžeme čerpat podklady pro závěrečnou konferenci projektu, která se uskuteční v únoru 2025 též v Bruselu.
Záznam konference naleznete na YouTube kanále projektu GENDERACTIONplus.
Text: Barbora Schneiderová, NKC – gender a věda
Foto: Archiv Barbory Schneiderové
Přečtěte si také
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
- Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
- Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
- Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
- Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
- Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
- Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
- Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.