Jsme odolní vůči krizím? Odpovědi hledali odborníci na konferenci o odolnosti

Prozkoumat téma odolnosti, vyjasnit, co znamená pojem rezilience nebo jaký je jeho vztah k demokracii a stabilitě společnosti. Nad těmito úkoly se sešli od pondělí 21. do středy 23. listopadu 2022 odborníci z oblastí filozofie, politologie, sociologie, psychologie, ale také zástupci vládního i nevládního sektoru a práva. Konferenci Facets of Resilience uspořádala Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI.

Diskuze o odolnosti neboli rezilienci přichází v době, kdy čelíme důsledkům pandemie covidu-19, válečného konfliktu nedaleko od nás a energetické krizi. „Velmi vítám, že se otevírá zrovna téma rezilience. Toto téma nabývá velké důležitosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, která přináší nové výzvy pro bezpečnější a odolnější Evropu a globální společnost,“ řekla na úvod předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

„Jde o jedno z témat, na něž se Akademie věd zaměřuje nejen nyní v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie, ale je také pevnou součástí platformy zvané Strategie AV21, to znamená strategie pro 21. století,“ dodala předsedkyně.

Konferenci Facets of Resilience uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Podpořit odolnost společnosti
„Naším cílem je vytvořit rámec pro podporu politik posilujících společnost tváří v tvář nejzávažnějším výzvám, kterým nyní čelíme, a to na základě robustního vědeckého poznání,“ zdůraznila Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, jedna z hlavních organizátorek konference.

Organizátorky konference Facets of Resilience – filozofka Alice Koubová a politoložka Petra Gausti 

Vidět neviditelné
První den se témata dotýkala vztahu odolnosti a zastupitelské demokracie, paradigmatických změn společnosti a přeměně komunit, organizací a norem. Hlavním řečníkem byl David Chandler z University of Westminster. „Rezilience je podle mě schopnost vidět to, co běžně není vidět. Je to pozvání, je to jako dveře otevřené do nového světa,“ řekl David Chandler, který je profesorem mezinárodních vztahů a jedním z autorů knihy Resilience in the Anthropocene: Governance and Politics at the World (2020).

Hlavním řečníkem byl profesor mezinárodních vztahů z University of Westminster David Chandler, který se tématem rezilience společnosti dlouhodobě zabývá.

Rozmanitost jako cesta k odolnosti
Hlavní řečnicí druhého dne byla soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková. Svou řeč směřovala k tématu rozmanitosti společnosti. Uvedla například, že jen taková společnost, která bude umět zahrnout a do svého rozhodování zapojit i zástupce dosud přehlížených skupin, bude silná a odolná.

Podle Kateřiny Šimáčkové je potřeba povzbuzovat ženy, aby se více prosazovaly do vedoucích pozic, ale také lidi z romských komunit nebo lidi se zdravotním postižením. Protože právě ti, kteří doposud nemají řádné zastoupení, mohou do systému přinést nový pohled na věc.

„Součástí obranyschopnosti demokracie a demokratických institucí je být si vědom všech jejích slabostí, a pořád pracovat na jejich posilování,“ řekla dále Kateřina Šimáčková. „Obrana demokratických institucí je každodenní práce, nikoli jednou dosažený cíl, o nějž se pak už nemusíme starat.“

Hlavní řečnicí druhého dne byla soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.

Odolnost demokracie
Konkrétně na demokracii a její odolnost se pak zaměřil následující panel. Vystoupila v něm například politoložka Lenka Buštíková z Oxforské univerzity, Ondřej Lánský z Filosofického ústavu AV ČR nebo Zdenka Mansfeldová ze Sociologického ústavu AV ČR. 

Později odpoledne následovala mimo jiné témata spjatá s průzkumy veřejného mínění. Paulína Tabery ze Sociologického ústavu AV ČR představila výsledky průzkumu o důvěře lidí v instituce a vztahu k odolnosti společnosti.

Cítíme se dobře a bezpečně, přesto propadáme beznaději
Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR potom prezentovala výstupy české části mezinárodního průzkumu o odolnosti, komparaci s dalšími zeměmi (Ukrajinou, Polskem, Estonskem a Gruzií) poskytl Shaul Kimhi z Telavivské univerzity.

„Ve srovnání s ostatními zeměmi má Česká republika zajímavá specifika,“ řekla Alice Koubová. „Češi například pociťují nejvyšší míru životní pohody ze všech zkoumaných zemí, stejně jako nejvyšší míru pocitu bezpečí ve svém domově. Referují o tom, že se jim žije v jejich zemi dobře a nemají záměr ji opustit. Zároveň však pociťují ze všech zemí nejnižší míru morálky ve smyslu odhodlaného nastavení společnosti řešit krizovou situaci a mají nejsilnější beznaděj,“ zdůraznila vědkyně. Tématu jsme se věnovali v samostatném článku.

Workshopy a performance
Třetí den konferencebyl se odehrával odlišně od prvních dvou. Neprobíhal již formou řečnických příspěvků a diskuzí, nýbrž participativních workshopů. Jeden se zaměřil na zvyšování společenské odolnosti v Česku v kontextu klimatické krize, druhý na téma chudoby a ekonomických nejistot.

Závěrečný, 3. den konference Facets of Resilience @Akademie_ved_CR se nesl ve znamení praktických workshopů: 1. zaměřený na koncept odolnosti v kontextu klimatické změny, 2. v kontextu sociálních problémů. Ani dnes nechyběly lídryně #SYRI @PetraGuasti a Alice Koubová. pic.twitter.com/C6gJsTpBjf

— Národní institut SYRI (@institutSYRI) November 23, 2022

Součástí třídenního setkání byly i některé netradiční prvky, které běžné konference nedoprovázejí. Jedním z nich bylo zakreslování myšlenkové mapy na velkoformátový papír.

Myšlenková mapa zaznamenává poznámky z konference.

Účastníci konference také mohli zhlédnout v prostorách Knihovny Akademie věd ČR speciální taneční představení spojené s vědeckou přednáškou s názvem Propojme se včera.  

Záznam z prvních dvou dní je možné sledovat na YouTube:

Druhý den konference:

Třídenní konference se konala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Program konference naleznete na webových stránkách akce (v angličtině).
Článek o akci v angličtině – for English click here. 

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Malý pro Akademii věd ČR

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?