
Licence na nový přesný test na protilátky chránící před koronavirem
07. 09. 2021
Biotechnologický ústav AV ČR a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR podepsaly se společností Immunotech, patřící americkému koncernu Beckman Coulter, licenční smlouvu na výrobu nově vyvinutých testů na protilátky proti koronaviru. Nový typ testu umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od ostatních, které přímou ochranu neposkytují. Časově a finančně náročné testování protilátek se tak výrazně zjednoduší a zlevní. Nový typ testů by měl v blízké době přijít na mezinárodní trh.
Protilátky jsou často skloňované v souvislosti s očkováním proti viru SARS-CoV-2 a obecně s rizikem onemocnění pro neočkované a očkované. Otázky, jak dlouho je člověk chráněn po onemocnění a kdy je na místě se nechat očkovat, či jak dlouho je očkování účinné a kdy je na místě přistoupit k přeočkování, se staly nejen odborným, ale v řadě zemí i rozhodujícím tématem politickým.
Odpověď by ideálně měla poskytnout znalost hladiny ochranných (tzv. virus neutralizačních) protilátek v krvi pacienta. Stávající diagnostické testy však umí sledovat jen celkovou hladinu protilátek, které se po kontaktu s koronavirem vytvářejí, a nejsou schopné říci, jak spolehlivou ochranu před koronavirem ve skutečnosti poskytují.
Zásadní změnu by měl nyní přinést nový diagnostický test vyvinutý ve spolupráci laboratoře Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ) s týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a za externí spolupráce Jana Plicky.
„Hlavní problém byl až dosud v tom, že ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit tak infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, které virus neutralizovat nedokážou. Jinými slovy: nevíme, jaké závěry z naměřených hodnot vyvodit, pokud měření protilátek nedoplníme dalším složitým testováním,“ říká Cyril Bařinka, vedoucí Laboratoře strukturní biologie v BTÚ.
Vědci zkoumali protilátky vážící se na tzv. spike protein viru SARS-CoV-2, na který se zaměřují i již vyvinuté vakcíny. S pomocí myších modelů identifikovali několik různých monoklonálních protilátek, které se po kontaktu se spike proteinem vytvořily a byly schopné se na něj navázat, a v tzv. virus neutralizačním testu prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.
„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ uvádí Jan Weber, vedoucí skupiny Virologie v ÚOCHB.
Výzkumníkům se následně podařilo připravit diagnostický test, který měří hladinu virus neutralizačních protilátek a ignoruje ostatní, u kterých nelze určit míru a mechanismus účinku. To představuje velkou časovou i finanční úsporu.
Dosud platilo, že pokud chtěli vědci či lékaři měřit protilátky v krvi a zároveň zjistit, jak dalece opravdu chrání před koronavirem, museli v případě každého konkrétního pacienta nejen měřit jejich celkové množství, ale také ověřovat jejich účinnost na infekčních virech. Toto složité testování přitom obvykle trvá několik dnů a je finančně náročné, což vylučuje jeho masové použití.
„Vyvinutý test je schopný zjistit hladinu protilátek s ověřeným ochranným účinkem, a tím odhadnout míru ochrany proti koronaviru v řádu několika málo hodin. Laboratorní postup je ve srovnání s virus neutralizační esejí velmi jednoduchý a bezpečný a muže ho provádět prakticky každá laboratoř,“ říká Pavel Šácha z ÚOCHB.
O nový typ testů projevila zájem česká společnost Immunotech patřící do amerického koncernu Beckman Coulter, která se zaměřuje na vývoj laboratorní diagnostiky. Firma uzavřela s ÚOCHB a BTÚ licenční dohodu, která jí nyní umožní zahájit průmyslovou produkci testovací soupravy a v blízké době ji uvést na trh.
Na koordinaci a řízení projektu a dojednání licenční smlouvy se na straně ÚOCHB podílela jeho dceřiná společnost IOCB Tech, na straně BTÚ pak koordinaci zajišťovalo Technology Transfer oddělení BTÚ a společnost i&i Prague.
„Nový test protilátek a jeho očekávané brzké uvedení na trh představuje nejen velký úspěch české vědy, ale také kanceláří profesionálně se věnujících přenosu výsledků vědeckého bádání do praxe od počáteční patentové ochrany přes přípravu projektu pro průmyslového partnera až po dojednání licenčních podmínek,“ uzavírá Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.
Kontakt:
Dušan Brinzanik
ÚOCHB
e-mail: dusan.brinzanik@uochb.cas.cz
tel.: +420 731 609 271
Přečtěte si také
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
- Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních
- Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Ekonomický ústav AV ČR
- Knihovna AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.