Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
19. 03. 2024
Katalyzátor, který umožňuje efektivní přeměnu metanu na metanol, vyvinuli vědci z týmu Jiřího Dědečka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. V roce 2020 za jeho objev získali prestižní vědecké ocenění Česká hlava. Nový postup je levnější než stávající metoda výroby a umožňuje využití odpadních surovin. Nyní nastává fáze, v níž se bude testovat využití techniky v průmyslových podmínkách. Postará se o to spin-off společnost, jež vznikla majetkovým vstupem ústavu do firmy METTOC, SE.
Metanol je důležitou surovinou pro chemický průmysl a předpokládá se, že poptávka po ní dále poroste. V současné době je ale proces její výroby poměrně náročný a finančně nákladný. Metanol se vyrábí ze syntézního plynu – směsi vodíku a oxidu uhelnatého katalytickou hydrogenací oxidu uhelnatého. Syntézní plyn se vyrábí reakcí vody s metanem.
Oba procesy vyžadují vysokou teplotu a tlak. Celý postup je obtížný a vyplácí se pouze ve velkém měřítku. Proto také menší rozptýlené zdroje metanu, například flérovací plyny uvolňované při těžbě ropy nebo bioplynu, zůstávají zcela bez užitku.
Nová metoda
Tým Jiřího Dědečka popsal nová reakční centra, která dovedou aktivovat kyslík dosud neznámým způsobem a použít ho k oxidaci metanu na metanol. Přímá oxidace molekulárním kyslíkem je podle vědců cestou, jak snížit náklady a usnadnit výrobu metanolu.
K rozštěpení kyslíku se používají dva kationty přechodového kovu, například železa, které se umístí naproti sobě do vzdálenosti asi sedmi desetimiliontin milimetru. Zásadní roli zde hraje zeolit, jenž takovou strukturu umožňuje vytvořit. „Zjednodušeně jde o děravý křemen a jeho jedinečnost spočívá v tom, že atomy křemíku a kyslíku vytvářejí propojenou strukturu kanálků a dutin, do kterých se vejdou menší molekuly. Když jsou v jeho kanálech přítomná reakční centra, stávají se zeolity ideálním materiálem pro využití v katalýze,“ vysvětlil Jiří Dědeček před časem v rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum a webové stránky AV ČR.
Vědecký tým ve složení Štěpán Sklenák, Jiří Dědeček a Edyta Tabor získal v roce 2020 Českou hlavu. (CC)
Uvedení na světový trh
Objev vypadá velmi slibně, ale bude nutné ověřit jeho využít v praxi. K tomu už je potřeba zapojit soukromý sektor, proto ústav hledal vhodného investora. Toho našel v akciové společnosti METTOC, SE. Zástupci firmy pochopili proces, jímž se vědecký tým zabývá, a nabídli ústavu spolupráci. „Cílem je uvedení katalyzátoru na trh v případě, že laboratorní testy prokážou komerční potenciál inovativního katalyzátoru,“ píše se v tiskové zprávě vydané k příležitosti podpisu dohody mezi ústavem a firmou.
Spolupráce je pro Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR velmi přínosná, neboť mu přináší tolik potřebné vazby na chemický a petrochemický průmysl. Ve spin-off společnosti, v níž ústav drží třicetiprocentní podíl, se katalyzátor finálně doladí a připraví pro nasazení v průmyslových podmínkách a aplikacích, případně k dalšímu vývoji a vylepšování platformy, na níž katalyzátory fungují.
Laboratoř Jiřího Dědečka v Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (CC)
„Pracujeme na tom, abychom vyrobili místo modelového katalyzátoru platformu, která bude dostatečně aktivní a robustní. Jsme velmi blízko k dosažení aktivity katalyzátoru, která garantuje uvedení do komerčního provozu. V první fázi se budeme zaměřovat na oblast flérovacích plynů při těžbě ropy a plynu a konverzi bioplynů do kapaliny – biometanolu,“ říká Jiří Dědeček. „Ultimátním cílem je nabídnout na trh katalyzátor, který částečně nahradí klasickou výrobu metanolu,“ doplňuje.
Zakládání spin-off společností je pro Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jednou z cest, jak dostat objevy a vynálezy do praxe. METTOC, SE je již druhou spin-off společností pracoviště. První je SciCare – Innovations, s.r.o., která se zaměřuje na využití fotokatalytických nátěrů při renovaci a ochraně kulturních památek. O tématu jsme psali také ve starším webovém článku Pokračovatelé Heyrovského odkazu představili výsledky bádání v praxi.
O výzkumu týmu Jiřího Dědečka jsme psali v textu Chemická přeměna světového formátu v časopise A / Věda a výzkum 2/2021.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR a textu v časopise A / Věda a výzkum
Foto: Shutterstock, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
- Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.