Zahlavi

Odborníci řešili, jak zvýšit kvalitu rozhodování Grantové agentury ČR

21. 10. 2022

Jednou z možností, jak financovat výzkum, je požádat o podporu od Grantové agentury ČR. Přihlášený projekt prochází procesem posuzování a výsledný ortel, zda jej GA ČR zafinancuje, leží v rukách vědců z oborových komisí a hodnoticích panelů. Na téma kompetentnosti panelistů hodnotit projekty řešitelů z hlediska jejich publikační výkonnosti diskutovali 19. října 2022 v budově CERGE-EI účastníci semináře Hodnotitelé a hodnocení: panely GA ČR očima bibliometrie, který organizoval think-tank IDEA.

V současnosti při Grantové agentuře ČR funguje pět oborových komisí a 39 hodnoticích panelů. Panely mají v průměru deset členů – vědců působících v daných oborech. Panelisté musejí být schopni rozpoznat potenciál projektu, což vyžaduje vysokou vědeckou erudovanost. Jednou z možností, jak vyčíslit zkušenosti vědce, je zhodnocení jeho publikační výkonnosti pomocí bibliometrie. Tématem se zabýval Matěj Bajgar ve své studii Publikační výkonnost panelistů Grantové agentury ČR (2019–2021), jejíž výsledky představil v úvodu semináře. Analýza vznikla jako projekt think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Hodnocení projektů jako ligová tabulka
Ve studii Matěj Bajgar analyzoval, nakolik výsledky členů hodnoticích panelů Grantové agentury ČR potvrzují jejich předpokládanou vědeckou zkušenost, tedy i schopnost hodnotit návrhy standardních projektů GA ČR. Porovnával publikace panelistů s publikacemi řešitelů grantů. Přirozeně nelze očekávat, že členové hodnoticích panelů budou mít vždy vyšší počet excelentních publikací než řešitelé – publikační výkonnost není jediným faktorem, který se při nominování vědce do panelu bere v potaz.

„Publikační výkonnost panelisty by ovšem neměla být řádově slabší než u hodnoceného řešitele,“ tvrdí Matěj Bajgar a dále vysvětluje: „Řečeno fotbalovou metaforou, ligového lídra může hodnotit panelista z prostředí ligové tabulky, ale neměl by ho hodnotit někdo, kdo kope o dvě soutěže níž.“ Vzhledem k vyššímu počtu panelistů by sice soudy jednotlivců neměly mít vliv na celkové hodnocení projektu. Když ale vědci nesprávně odhadnou potenciál projektu ze začátku posuzování, může jejich zcestné hodnocení ovlivnit konečný verdikt.

Jak nalákat vědce do panelů
„Naše analýza ukazuje, že ve většině panelů se jejich členové publikační výkonností řešitelům podpořených projektů podobají a v některých panelech je převyšují,“ zhodnocuje Matěj Bajgar výsledky studie. „Na druhou stranu u téměř třetiny panelů – převážně ve společenských a technických vědách – podíl panelistů s neadekvátní publikační výkonností převyšuje třicet procent.“ Tyto oblasti ovšem obecně v počtu publikačních výsledků zaostávají za ostatními obory.

Vylepšit neuspokojivou situaci by podle Matěje Bajgara mohly příslušné orgány GA ČR, pokud by u nominace vědců do panelů více dbaly o jejich publikační výkonnost. Pomoci by mohlo případně větší zapojení vědců ze zahraničí, používání angličtiny i online prostředí.


Seminář se konal v hybridní formě.

Je to ale složitější
Jmenování do panelu GA ČR je nově jednodušší – vědci již mohou podat přihlášku elektronicky a přípustná je i „samonominace“, takže není nutné, aby je jmenovala instituce. Předseda GA ČR Petr Baldrian doufá, že tak dojde k růstu počtu přihlášených. Současně GA ČR apeluje na potenciální panelisty formou dopisu úspěšným řešitelům posledních let, aby zvážili kandidaturu do panelu.

Petr Baldrian se také vyjádřil k doporučením Matěje Bajgara. „Snažíme se řešením jít naproti, ale množství omezení – odbornost, vyrovnanost institucí, morálně-volní vlastnosti, ochota – jsou složitý komplex,“ shrnuje problémy při výběru vědců. Angličtina jako hlavní jazyk se sice již v mnoha panelech používá, ale pro některé panelisty může představovat komunikační bariéru. Upozornil i na skutečnost, že online prostředí se u většiny grantových agentur neosvědčilo a důležité panely se vrátily zpět do prezenční formy. „Musíme si uvědomit, že granty můžeme řešit jen proto, že je někdo zhodnotí. Stejně jako můžeme publikovat v dobrých časopisech, protože je někdo recenzuje,“ vyzdvihuje Petr Baldrian zásadní význam panelů pro rozdělování grantů.

IDEA je nezávislý think-tank zaměřený na analýzu a vyhodnocování veřejných politik a všeho, co s nimi souvisí. Jde se o projekt CERGE-EI, společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. Při projektu vznikly již desítky studií, na jejichž financování se podílela Akademie věd ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Naďa Hlaváčková, CERGE-EI

Přečtěte si také

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce