PODCAST: Kolik nebo kolík? Poslechněte si, jak se zkoumá osvojování řeči
07. 04. 2022
Pro pochopení fungování řeči a mateřského jazyka je zapotřebí zaměřit se na období před narozením člověka. Tím, proč a jak se učíme mateřštinu už v matčině lůně, se ve svém výzkumu zabývá psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR. Na podrobnosti se ptáme v aktuální epizodě podcastu Věda na dosah, který nově připravuje Jitka Kostelníková.
Jak se dá zjistit, že nenarozené dítě rozliší mateřský jazyk od cizího? Je pravda, že se děti dvojjazyčných rodičů učí snáze cizí jazyky, nebo je to mýtus? Jak se můžeme zdokonalovat v osvojování cizích jazyků?
Rozhovor si poslechněte ve Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo na Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastům.
O tématu si můžete také přečíst článek. Psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum 2/2020.
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
- PODCAST: S kriminoložkou Evou Krulichovou o recidivě vězňů a pocitu bezpečí
- AUDIODOKUMENT: Pracuji, tedy jsem. Skrytý příběh workoholismu
- PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
- PODCAST: S Markétou Kulhánkovou o hrdinech a stereotypech v byzantské literatuře
- PODCAST: S evolučním biologem Karlem Jankem o nepohlavním rozmnožování
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.