PODCAST: Kolik nebo kolík? Poslechněte si, jak se zkoumá osvojování řeči
07. 04. 2022
Pro pochopení fungování řeči a mateřského jazyka je zapotřebí zaměřit se na období před narozením člověka. Tím, proč a jak se učíme mateřštinu už v matčině lůně, se ve svém výzkumu zabývá psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR. Na podrobnosti se ptáme v aktuální epizodě podcastu Věda na dosah, který nově připravuje Jitka Kostelníková.
Jak se dá zjistit, že nenarozené dítě rozliší mateřský jazyk od cizího? Je pravda, že se děti dvojjazyčných rodičů učí snáze cizí jazyky, nebo je to mýtus? Jak se můžeme zdokonalovat v osvojování cizích jazyků?
Rozhovor si poslechněte ve Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo na Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastům.
O tématu si můžete také přečíst článek. Psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum 2/2020.
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
- PODCAST: Krásní, malincí a chlupatí. Seznamte se s kůrovci, vyvrheli říše hmyzu
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
Sociálně-ekonomické vědy
Vědecká pracoviště
- Knihovna AV ČR
Národohospodářský ústav AV ČR
Psychologický ústav AV ČR
Sociologický ústav AV ČR
Ústav státu a práva AV ČR
Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.