Zahlavi

Společnost odolná: jak obstát v krizích na úrovni jednotlivce i státu

21. 11. 2022

Špičkoví filozofové, politologové, sociologové nebo psychologové, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva nebo zástupci neziskového sektoru. Ti všichni dnes přijíždějí do Prahy na třídenní konferenci Facets of Resilience, jejímž tématem je odolnost společnosti proti krizím – politickým, ekonomickým, bezpečnostním nebo sociálním. Konference, kterou pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI, je součástí českého předsednictví v Radě EU.

Kromě přednášek, participativních workshopů a odborných diskusí je na programu také umělecké představení v prostorách Knihovny AV ČR, přístupné veřejnosti.

Konference se koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a odborná i laická veřejnost se jí může zúčastnit také prostřednictvím streamu na adrese:

Společenskou odolnost neboli resilienci představí konference v různorodých vrstvách a praktických uplatněních. Politická odolnost a to, jak společnost reaguje na hrozby a jak je třeba její instituce transformovat a posilovat, je tématem přednášky Davida Chandlera z Westminsterské univerzity v Londýně. Erozí demokracie a jejími potenciálními inovacemi se zabývá Brigitte Geissel z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a Jean-Paul Gagnon z University v Canbeře. Politickou psychologii a možnosti, jak zvládat krize na úrovni jedince i státu, představí Shaul Kimhi z Telavivské univerzity. Na hrozby ze strany radikální pravice ve střední Evropě se zaměří Lenka Buštíková, politoložka z Oxfordské univerzity. S principy odolnosti v evropském právu seznámí přítomné Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva.

Dalšími tématy budou mimo jiné společenská koheze, péče a lidská práva, hybridní hrozby a kinetické války, transformace komunit, organizací a norem či chudoba a odolnost.

„Účastníci budou mít také možnost seznámit se s konkrétními postupy, které odolnost společnosti podporují,“ říká Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, organizátorka konference a jedna z jejích hlavních řečníků. „Naším cílem je vytvořit rámec pro podporu politik posilujících společnost tváří v tvář nejzávažnějším výzvám, kterým nyní čelíme, a to na základě robustního vědeckého poznání,“ zdůrazňuje vědkyně.

Najít společnou řeč

Součástí programu třetího dne konference budou dva tzv. participativní workshopy. Tématem prvního je klimatická změna a hodnotový rámec, druhý se zaměří na chudobu, ekonomické nejistoty a lidskou důstojnost. „Vytvoříme prostor pro setkání vědců a vědkyň, představitelů státní správy a neziskového sektoru pro to, aby mohli v těchto zásadních tématech najít společnou řeč i cestu ke konkrétním krokům posilujícím odolnost české společnosti, demokracie a občanů,“ upřesňuje Petra Guasti ze Sociologického ústavu AV ČR.

V úterý 22. listopadu je od 20 hodin na programu veřejná performativní přednáška nazvaná Propojme se včera. Spojuje taneční představení a vědeckou přednášku na téma krize a adaptace na ni a do performance zapojuje i diváky. Autorkami představení jsou filosofka Alce Koubová, režisérka Miřenka Čechová a scenáristka a režisérka Markéta Vacovská. Vystoupí 15 tanečníků a tanečnic, přednášet bude Alice Koubová.

Více k tématu: link na TZ SYRI – České společnosti chybí odolnost, po covidu a jiných krizích je stále zranitelná | SYRI

Kontakt:

Doc. RNDr. Alice Koubová, Ph.D. et Ph.D.
Filosofický ústav AV ČR
koubova@flu.cas.cz

PhDr. Petra Guasti, Ph.D., Dr. habil.
Sociologický ústav AV ČR
petra.guasti@soc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce