Slavnostní předávání diplomů v roce 2011

„Stát se dobrým vědcem a získat titul ‚doktor věd‘ vyžaduje nejen zápal a nasazení, ale i odříkání a nemalé oběti,“ zdůraznil při této příležitosti Jiří Drahoš.

Titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již od roku 2003, kdy vláda ČR schválila úpravu Stanov AV ČR obsahující též ustanovení o vědeckém titulu. Je výrazem zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. O jeho přiznání rozhoduje Vědecká rada AV ČR na základě náročného řízení.

Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR i vysokých škol a nejméně tři oponenti. Zvolený systém je zárukou vědecké kvality nabyvatele titulu, nemůže být tedy nahrazen pouhým automatickým hodnocením scientometrických ukazatelů.

Titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou profesní kvalifikaci. Z uvedených důvodů AV ČR usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v české legislativě. Do 31. 5. 2011 udělila AV ČR 87 těchto titulů.

Pravidla udělování titulu „doktor věd“, jakož i další informace, jsou umístěny zde.

Bc. Ivana Střálková, sekretariát Vědecké rady AV ČR

tel.: 221 403 320, e-mail: stralkova@kav.cas.cz

Prof. RNDr. dr. hab. Jan ANDRES, CSc., DSc., pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Obhájil disertaci „Topologické principy pro obyčejné diferenciální rovnice“ před komisí Matematická analýza a příbuzné obory a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Profesor Jan Andres zásadním způsobem obohatil kvalitativní teorii nelineárních diferenciálních rovnic a inkluzí o účinné topologické metody. Vyvinul nové přístupy pro zkoumání existence, násobnosti, lokalizace a struktury řešení okrajových úloh. Rozhodující měrou se podílel na netradičním použití Nielsenovy teorie. Dosažené výsledky umožňují vyšetřovat širokou třídu praktických problémů popsaných systémy s proměnnou strukturou či s mnohoznačnými generujícími funkcemi.

Ing. Jaroslav HUBÁČEK, CSc., DSc., pracovník Laboratoře molekulární genetiky IKEM. Obhájil disertaci „Gen pro apolipoprotein A5 a kardiovaskulární onemocnění“ před komisí Genetika a genomika a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Jeho disertační práce se zabývá popisem variability v genu pro Apolipoprotein A5 a analyzuje úlohu této variability v patogenezi kardiovaskulárních chorob. Pan doktor Hubáček je významná, mezinárodně uznávaná vědecká osobnost v oblasti genetiky a genomiky kardiovaskulárních chorob, aktivně se podílí na koordinaci mezinárodních projektů a také na výchově nových vědeckých pracovníků.

Doc. Lucie OLIVOVÁ, M.A., Ph.D., DSc., pracovnice Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Obhájila disertaci „Život a zábava v Yangzhou a soubor relevantních studií“ před komisí Orientalistika-kombinace a získala vědecký titul „doktor filologických věd“.

Paní docentka Olivová se zabývá kulturní historií Číny v 18. století, zejména výtvarným uměním a architekturou, a je autorkou velkého počtu vědeckých prací publikovaných v zahraničí i v České republice. Soustavně se podílí na výchově studentů a vědeckých pracovníků a na organizaci významných vědeckých akcí.

Prof. RNDr. Antonín PŘICHYSTAL, CSc., DSc., pracovník Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obhájil doktorskou disertaci „Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy“ před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Disertační práce se věnuje metodám, klasifikaci a terminologii kamenných surovin, štípané a broušené industrii. Podrobně představuje výzkum zdrojů surovin štípaných a broušených neolitických artefaktů a jejich současný stav poznání. Profesor Přichystal patří mezi představitele mezního oboru petroarcheologie, který je u nás nyní systematicky realizován. Zasloužil se o zavedení odborné klasifikace kamenných surovin používaných lidmi během dlouhého pravěkého období od paleolitu po dobu bronzovou.

Ing. Bohdan SCHNEIDER, CSc., DSc., pracovník Biotechnologického ústavu AV ČR, obhájil disertaci „Struktura a dynamika nukleových kyselin“ před komisí Biochemie, biofyzika a molekulární biologie a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Přínos prací doktora Schneidera spočívá v bioinformatickém zpracování dostupných třírozměrných strukturních informací o molekulách DNA a RNA a početné studie DNA solvatace. Práce se opírají o originální bezparametrický, autorem vyvinutý algoritmus zpracování prostorových dat, který data efektivně filtruje a umožňuje tak jejich interpretaci. Pomocí metody, kterou doktor Schneider vyvinul, je možné identifikovat preferenční solvataci místa a ukázat, jak se tato místa liší v závislosti na primární i sekundární struktuře molekul DNA a RNA.

Prof. PhDr. Stanislav STUCHLÍK, CSc., DSc., pracovník Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, obhájil disertaci „Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové“ před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.

Profesor Stuchlík patří k předním specialistům v oblasti pravěké archeologie a je odborníkem hlavně na problematiku doby bronzové, pohřebního ritu v pravěku a rovněž se zabývá používáním zlata v pravěku. Má za sebou bohatou publikační činnost a jeho práce jsou často citovány doma i v zahraničí. Založil u nás tradici pořádání specializovaných konferencí o starší době bronzové, které se dodnes pravidelně konají. Prováděl velké množství terénních archeologických výzkumů. Rovněž se podílí na výchově mladých vědeckých pracovníků.

Prof. MUDr. Anna ŠEDIVÁ, CSc., DSc., pracovnice Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, obhájila disertaci „Imunodeficience se zvláštním zaměřením na periodické horečky“ před komisí Imunologie a získala vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Paní profesorka Šedivá se zabývá výzkumem imunodeficiencí a autoimunitních onemocnění v oblasti klinické imunologie. Svými studiemi a výsledky v klinice dětské imunopatologie se zařadila mezi erudované a mezinárodně uznávané imunology v oblasti primárních imunodeficiencí. Kromě vědeckých aktivit se věnuje výchově a výuce studentů v pregraduálních a postgraduálních studijních programech, je školitelkou celé řady doktorandů, pečuje o dětské i dospělé pacienty se závažnými stavy imunodeficiencí.

RNDr. Michal ŠTROS, CSc., DSc., pracovník Biofyzikálního ústavu AV ČR, obhájil disertaci „ Proteiny HMGB: interakce s DNA a chromatinem“ před komisí Biochemie, biofyzika a molekulární biologie a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Pan doktor Štros zásadním způsobem přispěl k izolaci lidské genomové sekvence genu HMGB1 a svými objevy významně obohatil znalosti o funkčních vlastnostech rodiny HMGB proteinů. Přispěl tak k pochopení úlohy těchto chromozomálních proteinů v normálních a nádorových buňkách. Výsledky studií doktora Štrose vysoce oceňuje vědecká komunita u nás i ve světě.

Doc. RNDr. Miroslava TRCHOVÁ, CSc., DSc., pracovnice Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, obhájila disertaci „Vývoj, vlastnosti, stárnutí a reinkarnace polyanilinu (Příběh FTIR a Ramanovy spektroskopie)“ před komisí Makromolekulární chemie a získala vědecký titul „doktor chemických věd“ .

Paní docentka Trchová přispěla svými pracemi k pochopení struktury a vlastností vysoce moderních elektrovodivých polymerních materiálů a k vývoji metodik umožňujících studovat jak molekulární, tak i nadmolekulární struktury elektrovodivých polymerů tvořících amorfní struktury, nanočástice a nebo nanotrubkovité a kulovité struktury.

Doc. PhDr. Jaromír VOCHALA, CSc., DSc., do roku 1990 pracovník Katedry věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty UK v Praze, nyní v důchodu, obhájil disertaci „Konfucius v zrcadle sebraných výroků“ před komisí Orientalistika a kombinace a získal vědecký titul „doktor filologických věd“.

Pan docent Vochala se zabývá teoretickým a aplikovaným výzkumem současného i klasického čínského jazyka a písma včetně textologie a lexikografie se zvláštním zřetelem k rovině grafolingvistické. Je autorem prvního Čínsko-českého a česko-čínského slovníku u nás; věnuje se také uměleckému překladu ze současné i staré čínštiny.

Petr Závada, CSc., DSc., pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, obhájil disertaci „Průhled do nitra protonu v obraze strukturních funkcí“ před komisí Jaderná, subjaderná a matematická fyzika a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Disertační práce pana doktora Závady se zabývá experimentálním a teoretickým studiem struktury protonu a částečně i atomových jader. Experimentální výsledky získané ozařováním vodíkových a deuteriových terčů vysokoenergetickými částicemi (miony) v laboratořích CERN spolu s jejich (originální) teoretickou interpretací představují podstatný přínos k objasnění vnitřní struktury částic tvořících jádro atomu (nukleonů).