11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze
04. 12. 2024
Zátiší s doxorubicinem či Velké malé nadšení – to jsou názvy snímků, které nadchly odbornou porotu a veřejnost. Jedenáctý ročník soutěže Věda fotogenická přinesl také novinky v podobě kategorií Analogová fotografie a Věda mezigenerační, které otevřely dveře novým tvůrcům i svěžím pohledům na vědu. Vítězné snímky všech kategorií si lidé mohou prohlédnout na stejnojmenné výstavě, která trvá ode dneška do 31. ledna 2025 v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní v Praze.
Nejen inspirativní, ale i nesmírně fotogenická umí být věda. Každoročně to dokazují stovky snímků zaměstnanců Akademie věd ČR, které posílají do soutěže Věda fotogenická. Ty pak hodnotí odborná porota, zvláštní ceny vyhlašuje také Akademická rada AV ČR a veřejnost díky hlasování na sociálních sítích.
Kromě stálé hlavní kategorie přináší každý ročník i kategorie nové, které umožňují nahlédnout na výzkum z dalších úhlů.
„Letos jsme se rozhodli zařadit kategorii Věda mezigenerační, kde soutěžící mohli ukázat, že věda je kontinuální proces, který se neustále vyvíjí, dotýká se všech generací a také se mezi nimi předává. Speciální kategorií byla Analogová fotografie, tedy návrat ke klasickým, nedigitálním fotografiím, které nemusely být tematicky zaměřené na vědu,“ přibližuje předsedkyně odborné poroty a členka Akademické rady Markéta Pravdová.
Soutěže se letos zúčastnilo 94 zaměstnanců z 30 pracovišť Akademie věd ČR, kteří přihlásili celkem 271 fotografií.
Zátiší, diptych i práce
Tradiční hlavní kategorie Věda fotogenická nabídla pohledy na vědecké objekty, přístroje, přírodní jevy i práci nejen výzkumníků. První místo si odnáší snímek Zátiší s doxorubicinem od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zároveň získal i Cenu Akademické rady AV ČR. Druhou příčku příhodně obsadil diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos od Michala Šulce z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, jenž zobrazuje fascinující chování ptáků v přírodě. Třetí místo získala fotografie Práce v restaurátorském ateliéru od Anežky Pithartové z Ústavu dějin umění AV ČR.
Další ocenění porota udělila v jednotlivých vědních oblastech, zaujal například Hliníkový Monet nebo dramatický snímek Pozdrav z pekla.
Nové kategorie přinesly svěží perspektivy
Letošní novinka, vedlejší kategorie Věda mezigenerační, zdůraznila spolupráci mezi generacemi ve vědeckém prostředí. Vítězný snímek Od tisku k tisku Lukáše Novosada ze Slovanského ústavu AV ČR dokazuje, jak stará písma a abecedy mohou ožít díky moderním technologiím, jako je 3D tisk.
V kategorii Analogová fotografie, zaměřené na klasické fotografické techniky, zvítězil Fotogram čtyř lékovek od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zaujal originálním propojením tradičních metod a současné estetiky. Další oceněné snímky zachycují sportoviště a mizející Brno.
Soutěž tradičně doplnilo online hlasování na Facebooku AV ČR. U veřejnosti ji vyhrál snímek Malé velké nadšení od Andrey Žitkové z Ústavu chemických procesů AV ČR zachycující workshopy pro děti.
Výstava představuje to nejlepší
Už ode dneška si veřejnost může vítězné snímky prohlédnout v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze, a to až do konce ledna 2024. Galerie je otevřená každý všední den od 10 do 17:30 hodin, vstup je zdarma.
Kontakt:
Petra Lukáčová
Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
lukacova@ssc.cas.cz
Všechny semifinálové snímky letošního ročníku si můžete prohlédnout v galerii.
Přečtěte si také
- První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky
- Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
- Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
- Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
- Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
- PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
- AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
- Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
- Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
- Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.