Zahlavi

Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd

18. 03. 2025

Novou Akademickou radu, která je výkonným orgánem AV ČR a řídí její činnost, dnes zvolí Akademický sněm. Současně bude hlasovat i o složení nové Vědecké rady. Funkční období obou rad začne 25. března 2025, kdy zároveň v čele Akademie věd ČR vystřídá Evu Zažímalovou Radomír Pánek. Sněm zasedá v Národním domě na Vinohradech. 

Projednávat se budou i návrh Výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2024, Zpráva o hospodaření v roce 2024 a Závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2024. Na programu je rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.

Hosty Akademického sněmu, který má 276 členů a schází se dvakrát do roka, budou například první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Akademická rada, Vědecká rada, předseda AV ČR

Akademická rada má nejvýše 17 členů a členek. Akademický sněm, nejvyšší samosprávný orgán AV ČR, ji volí a odvolává ze svých členů, jimiž jsou vědci a vědkyně a ředitelé a ředitelky 54 pracovišť Akademie věd ČR, dále zástupci vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.

Koncepčním orgánem a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů zvolených Sněmem ze zástupců pracovišť, vysokých škol a dalších institucí výzkumu a vývoje. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina Vědecké rady AV ČR sestává z externích členů včetně zahraničních.

Radomír Pánek se funkce předsedy AV ČR ujme 25. března, kandidátem na předsedu jej zvolil předešlý Akademický sněm AV ČR, který se konal v prosinci 2024. Poté kandidáta projednala vláda ČR a 13. března 2025 jmenoval prezident Petr Pavel. Funkční období předsedy AV ČR je čtyřleté, může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Předseda řídí a kontroluje činnosti Akademie věd. Je odpovědný za hospodaření s prostředky AV ČR ze státního rozpočtu.

Eva Zažímalová stojí v čele největší vědecké instituce v ČR druhé funkční období, od března 2017.

                                                                                                       

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce