Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
05. 09. 2024
Už od roku 1993 provádí Akademie věd ČR pravidelné interní hodnocení své vědecké činnosti, které neustále zdokonaluje a rozvíjí. I proto se v roce 2022 přidala ke stovkám organizací, jež podepsaly smlouvu o reformě hodnocení výzkumu. Přislíbila tím, že do něj promítne závazky, které nyní popsala ve svém Akčním plánu. Ten najde uplatnění při hodnocení 54 pracovišť a více než 400 týmů za období 2020–2024.
Akademie věd ČR podepsala smlouvu Agreement on Reforming Research Assessment (ARRA) v listopadu 2022. Přidala se tak ke koalici signatářů Coalition for Advancing Research Assessment (CoARA). S mnoha závazky, které tím do roku 2027 přislíbila plnit, AV ČR již řadu let souzní, budou proto dalším přínosným impulsem pro rozvoj systému hodnocení pracovišť AV ČR.
Z desatera povinností jsou čtyři klíčové (tzv. core): 1) uznávat rozmanitost příspěvků, které výzkumná činnost produkuje a jimiž naplňuje potřeby společnosti; 2) zakládat hodnocení na kvalitativních měřítkách, v nichž ústřední roli hraje informované peer review; 3) opustit nevhodné používání publikačních metrik v hodnocení; 4) nevyužívat mezinárodní žebříčky pro hodnocení organizací.
Akční plán podpoří kvalitní vědu
„Pravidelné hodnocení výzkumu je důležité. Pracovištím Akademie věd a jejich týmům se snažíme zprostředkovat kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Nechceme, aby naši vědci a vědkyně měli pocit, že jejich kvalitní práci kvalitně nezhodnotíme,“ uvedl Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci.
Akční plán podrobně charakterizuje jednotlivé aktivity, které povedou k naplnění závazků ARRA, ale také identifikuje cíle, které budou mít potenciálně největší dopad na další rozvoj kvality hodnocení. Dokument navíc popisuje specifické výzvy pro prostředí Akademie věd ČR, jež je třeba při reformě zohlednit: od legislativního rámce a národní metodiky hodnocení přes různorodost pracovišť a vědeckých týmů včetně interdisciplinárního výzkumu až po zvyšování kvality výzkumu, mezinárodní konkurenceschopnosti a kultivaci prostředí v souladu s dlouhodobými prioritami instituce. Věnuje se také hledání rovnováhy mezi přínosy a náklady na hodnocení.
Akční plán a dopad implementovaných aktivit se posoudí při pravidelné reflexi hodnocení AV ČR po jeho ukončení.
Přečtěte si také:
Akademie věd ČR se připojila ke koalici pro reformu hodnocení výzkumu
Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.