
Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
02. 04. 2025
Rok se s rokem sešel a zaměstnanci z pracovišť Akademie věd ČR i „Národní“ znovu vytáhli badmintonové rakety a vyrazili do BB Arény v pražských Letňanech. V sobotu 29. března 2025 se zde totiž uskutečnil druhý ročník celoakademického turnaje ve čtyřhře. Ve třech kategoriích (dámy, pánové a smíšené páry) se na kurtech prohánělo 90 sportovců z dvacítky pracovišť.
Od brzkého rána se halou neslo rázné svištění badmintonových košíčků, povzbudivé výkřiky, a smích – víkendové klání pro hráče všech věkových kategorií opět spojilo desítky kolegů a kolegyň z pracovišť Akademie věd ČR.
„Jsem rád, že jsme se do přípravy druhého ročníku znovu pustili. Máme za sebou náročné období, kdy se měnilo vedení naší instituce. Na akci, na níž se jsme se mohli neformálně potkat a probrat věci, na které během roku nebyl čas, jsme se těšili,“ pochvaluje si Pavel Baran, předseda Vědecké rady AV ČR, který s myšlenkou badmintonového turnaje přišel v roce 2023.
Klání se letos zúčastnilo 90 zaměstnanců Akademie věd ČR.
Badec se sítí, ale bez hranic
V BB Aréně v pražských Letňanech mají pro badec skvělé podmínky, ve třech halách je k dispozici velké množství kurtů. Turnaj tak měl potřebný švih a tempo – a to navzdory tomu, že se letos přihlásilo více zájemců než do prvního ročníku. Jan Flusser vyzdvihuje, že se zapojilo mnoho nováčků: „Jsem rád, že se akce chytla. Někteří účastníci z loňska sice chyběli, pro změnu se ale objevily nové tváře, což je fajn. Badminton hraje spousta lidí a dnešní den si užíváme. Sport a pohodová atmosféra prostě spojují.“
Ani při druhém ročníku nešlo primárně o vrcholové výkony, i když si kolegové a kolegyně pod i nad sítí leckdy nedarovali jediný míček. Při pohledu na některé z finalistů bylo zjevné, že by obstáli i v profi konkurenci. Vzrušení ze hry, mentální odolnost i touha zvítězit a překonat sám sebe: to všechno k soutěžení přirozeně patří.
Hráči ale vzali „AKATurnaj“ s nadhledem – a jak nedávno zdůraznil i předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, bude důležité, abychom všichni táhli za jeden provaz. I když někdy stojíme na druhé straně sítě.
A přestože většina badmintonistů ukončila svou cestu turnajem už ve skupině, nikdo si nezoufal. Účastníci si navzájem fandili, podporovali se a uzobávali z občerstvení. „Hrály jsme srdcem, daly do zápasů švih, sílu, um i taktiku – prostě všechno. A i když to na bednu nestačilo, turnaj byl skvělý, užily jsme si sport i legraci,“ komentuje za kvarteto badmintonistek ze Střediska společných činností AV ČR Monika Kubešová a věří, že na třetím ročníků se sejde více kolegů z jejího pracoviště.
Komu to letos cinklo?
Ze zlata se v kategorii mix těšili Jan Flusser a Veronika Tvrdíková z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Druhé místo obsadili Spoorthi Suresh Hiremath a Piyush Bisht z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Bronz vybojovali Johana Burgetová a Stanislav Mančal z ELI Beamlines.
Vítězné smíšené páry
V deblu žen obsadily první místo Lenka Špačková a Petra Němečková z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, stříbro braly Jana Heinzová z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Kateřina Potužníková z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, třetí místo „uzmuly“ Denisa Vondrová a Ivana Čurnová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Řežba v deblu pánů přinesla následující výsledky. Zlato „urvali“ Lukáš Drahník z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Tomáš Hlavatý z Ústavu termomechaniky AV ČR. Stříbro připadlo Rudolfu Kučerovi z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Janu Mervartovi z Filosofického ústavu AV ČR. Z bronzu se těšil Akhil Bhardwaj a Alam Mahebub z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Druhý ročník „AKAturnaje“ v badmintonu s Pavlem Baranem spoluorganizovali Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR a Eva Kabíčková a Petra Práglová z Kanceláře Akademie věd ČR s podporou Střediska společných činností AV ČR. „Tradice založena, rok uteče zase jako voda – ať rakety nezahálejí a daří se nám na všech kolbištích. Věřím, že příští rok pokoříme stovku účastníků našeho turnaje,“ uzavírá Pavel Baran.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Eva Kabíčková, Kancelář Akademie věd ČR, Karolína Benková a Tereza Setničková, Středisko společných činností AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.