
Barbora Špačková nahlédne do biologického nanovesmíru v novém Dioscuri centru
27. 09. 2023
Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí ředitelka Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.
„Je skutečně skvělé, že na FZU se v úvodním ročníku Dioscuri programu v České republice podařilo získat dvě centra ze tří udělených. Je to vynikající příležitost k významnému rozvoji klíčových vědeckých témat, které budou řešit dr. Barbora Špačková a dr. Helena Reichlová,“ uvedl Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.
Cílem je přispět k základnímu pochopení života na molekulární úrovni
Důležité biologické procesy probíhají na nanometrové úrovni, miliardkrát menší než velikost lidského těla, kde molekuly řídí jeho složité funkce. Současná mikroskopie však čelí řadě omezení při pohledu do tohoto světa, což nechává řadu otázek týkajících se molekulárních procesů nezodpovězené.
„Vědecké průlomy byly často iniciovány vynálezy nových nástrojů a technik. Konkrétně v biologii, optické metody a mikroskopie způsobily revoluci v našem chápání základních stavebních prvků života," uvedla Špačková.
Dioscuri centrum vyvine sadu experimentálních metod, využívajících principů nanooptiky a nanofluidiky, které umožní studovat život na molekulární úrovni způsobem, který dosud nebyl možný – v reálném čase a v jeho přirozeném stavu. Ve spolupráci s experty z oblasti molekulární biologie se bude věnovat otázkám molekulárního transportu v buňkách, nebo také agregačním procesům spojených se vznikem neurodegenerativních chorob. Tento výzkum tak otevře nové možnosti pro včasnou diagnostiku a účinnou léčbu.
„Oddělení optických a biofyzikálních systémů na FZU v průběhu posledních let vybudovalo prostředí, které je ideálním místem pro vznik nových a progresivních skupin fyziků, jejichž vědecké zaměření se překrývá s různými vědními obory. A proto je ideálním místem pro vznik Dioscuri centra s širokým interdisciplinárním záběrem,“ dodává Barbora Špačková.
„Mám velkou radost, že Sekce optiky dokáže přilákat špičkové vědce a vědkyně z renomovaných pracovišť z celého světa, jako je právě Barbora Špačková, a že jim umíme nabídnout atraktivní prostředí a zajímavé podmínky pro další rozvoj. Vznik Dioscuri centra perfektně zapadá do strategického rozvoje sekce, jejhož součástí je interdisciplinarita, diverzita výzkumu i práce s mladými talentovanými lidmi,“ řekl vedoucí Sekce optiky Alexandr Dejneka.
Dioscuri centra jsou financována společně německým Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum a českým Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V Česku se plánuje otevřít celkem pět center, první tři centra, dvě na Fyzikálním ústavu a jedno v Brně na Masarykové univerzitě, byla vyhlášena letos. Druhá programová výzva, která bude rovněž otevřena vědcům ze všech vědních oborů a z celého světa, je plánována na rok 2024.
Barbora Špačková je autorka metody nanofluidní rozptylové mikroskopie a spoluzakladatelka švédské spin-off společnosti Envue zabývající se komercializací této metody. V roce 2022 získala Marie Skłodowska-Curie postdoktorandské stipendium, které ji umožnilo se po pěti letech působení na švédských výzkumných institucích (Chalmers University a University of Gothenburg) vrátit do Čech a věnovat se výzkumu na FZU.
Barbora Špačková, FOTO: Aykut Argun
Přečtěte si také
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
- Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
- Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.