Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
21. 03. 2019
Jestliže země Evropské unie neomezí dopravu závislou na fosilních palivech, s nejvyšší pravděpodobností se jim nepodaří snížit emise dost na to, aby se dokázaly zbrzdit oteplování klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody. Ve své nejčerstvější zprávě to konstatuje Expertní rada evropských akademií (EASAC), která sdružuje akademie věd členských zemí EU, Norska a Švýcarska.
Klimatická politika Evropské unie sice patří k nejpřísnějším na světě, ani to však nemusí do budoucna stačit. EASAC upozorňuje, že „současná politika EU s nejvyšší pravděpodobností nepovede k dostatečně rychlému snížení emisí“, které by omezilo oteplování klimatu na méně než dva stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak to požaduje Pařížská klimatická dohoda.
Podle EASAC je třeba neprodleně se zaměřit na redukci emisí skleníkových plynů prostřednictvím omezení dopravy využívající fosilních paliv. Právě doprava totiž způsobuje 24 % veškerých emisí skleníkových plynů v Evropské unii, přičemž téměř tři čtvrtiny tohoto podílu má na svědomí silniční doprava.
Co s tím?
Kromě opouštění fosilních paliv, které by mělo být přiměřeně a viditelně zakotveno v politice EU, přichází EASAC s řadou dalších doporučení, jak emise zmírnit. „Aktuální vývoj nesměřuje ke splnění cílů Pařížské dohody. My však zachováváme optimismus, že současnou kritickou situaci lze zvrátit, jestliže politici začnou rychle uplatňovat koordinovaná opatření ve smyslu toho, čemu se vyhnout, co změnit a co zlepšit,“ uvádí William Gillett, ředitel EASAC pro energetiku.
Zpráva evropských akademií politiky vybízí, aby omezili poptávku po neefektivní osobní a nákladní dopravě, po leteckém cestování a nadměrně velkých automobilech, podporovali nízkoemisní vozidla a paliva, propagovali ve městech zdravou chůzi a cyklistiku a investovali do energetické infrastruktury a kvalitní veřejné dopravy.
Hlavní navrhovaná opatření
Čemu se vyhnout
- Utlumit poptávku po konvenční motorizované dopravě a zvrátit politiku EU, podle které „omezovat mobilitu nepřichází v úvahu“.
Co změnit
- Přesunout pasažéry ze soukromých automobilů do služeb veřejné dopravy (vlaků, autobusů, tramvají atd.).
- Přesunout nákladní dopravu ze silnic na železnice nebo plavební cesty.
Co zlepšit
- Během přechodného období zavést regulace snižující poptávku zákazníků po nadměrně velkých vozidlech a nadměrně velkých motorech.
- Snížit v příštích patnácti letech – kriticky důležitém přechodném období – průměrné emise všech osobních automobilů a dodávek.
- Co nejdříve zvýšit tempo tržní penetrace elektrických vozidel na baterie a hybridních elektrických vozidel pro osobní přepravu.
- Bezodkladně zvýšit v rozvodné síti podíl elektřiny vyráběné nízkouhlíkovými technologiemi.
- Upravit koncepci a regulaci trhů s elektřinou a poplatků ve vztahu k elektrickým vozidlům, aby se minimalizovaly náklady pro všechny spotřebitele.
- Zjednodušit pravidla týkající se využití biopaliv, zemního plynu a metanu v dopravě.
- Navýšit rozpočet pro vývoj technologií k výrobě syntetických paliv.
- Navýšit investice do informačních a komunikačních technologií a autonomních vozidel.
- Zintenzivnit přípravy na dlouhodobé snižování emisí prostřednictvím dlouhodobých politických závazků investovat do interdisciplinárního výzkumu, inovací, pracovních míst a dovedností.
Kompletní tiskovou zprávu EASAC (v angličtině) najdete zde, podrobný report zde.
O EASAC
EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
Související články:
Odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry musí být prioritou evropských zemí, konstatuje EASAC
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy EASAC
Foto: iStock – Pawel Czaja
Přečtěte si také
- Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
- Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část druhá – Los Angeles
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.