
Co udělat, aby se z Česka stala společnost odolná proti katastrofám
26. 01. 2023
Se zvyšujícími se teplotami planety Země roste také intenzita a četnost výskytu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a důsledky zabývají.
Výstupy rozhovorů poukazují na to, že v Česku máme velmi efektivní a úspěšný integrovaný záchranný systém a také se nám daří zavádět některá důležitá technologická opatření. Vůbec největší posun nastal v oblasti povodní, kde stát na základě zkušeností s velkými povodněmi z let 1997 a 2002 zavedl novou legislativu a řadu opatření. Mezi slabé stránky patří zejména to, že se problematikou katastrof nezabýváme systémově a s důrazem, který naléhavá situace polykrize vyžaduje.
„Řada faktorů, na kterých podle výzkumu potřebujeme zapracovat, se shoduje s obecnými faktory, na nichž závisí budování sociálně-ekologické resilience. Abychom byli společností odolnou proti katastrofám, potřebujeme krizové situace kvalitně vyhodnocovat a poučit se z nich do budoucna, musíme naslouchat specifickým znalostem a zkušenostem obyvatel v regionech a měli bychom místní komunity do systému snižování rizik katastrof více zapojovat,“ říká koordinátorka výzkumné aktivity Zuzana Harmáčková z CzechGlobe.
Experti poukazovali také na resortismus české veřejné správy, v rámci něhož nelze efektivně řešit komplexní problémy. „Problematika bývá často redukována na problém životního prostředí nebo na téma krizového řízení. Kromě těchto důležitých oblastí má ale na odolnost proti katastrofám velký vliv budování lokálních vztahů, vzdělávání, zjišťování potřeb samospráv a obyvatel, krizová komunikace, pečlivé vyhodnocování dat nebo práce se zranitelnými skupinami a krajinou. Katastrofy se navíc kombinují a v praxi je často nutné řešit extrémní sucho a bleskové povodně zároveň stejně jako evakuaci obyvatel během virové pandemie,“ vysvětluje Anna Bromová z CzechGlobe.
Jedním z řady potřebných řešení podle expertů může být vytvoření platformy zahrnující zástupce veřejné správy, výzkumu i praxe. Platforma by se měla systematicky, cíleně a komplexně věnovat snižování rizik katastrof a budování společenské odolnosti. Pro zvýšení společenské odolnosti vůči katastrofám je dále důležité větší zapojení společenských věd, podpora dobrovolnictví a aktivního občanství nebo užívání krajiny podle principů resilience.
Kontakty pro média:
Anna Bromová
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
E: bromova.a@czechglobe.cz
Zuzana Harmáčková
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
E: harmackova.z@czechglobe.cz
Informace pro editory
Výzkumná aktivita Bílá místa v přístupu odolnosti vůči postupující změně klimatu (Závěrečná je dostupná na www.czechglobe.cz – ke stažení) byla řešena v rámci programu Strategie AV 21: Odolná společnost pro 21. století - potenciály krize a efektivní transformace. Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti již čelí nebo může čelit ve 21. století.
Přečtěte si také
- Síla ukrytá v kapkách vody. Česká technologie zkusí prorazit v Německu
- Prachotřenka nečekaná – nápadný lišejník, kterého si donedávna nikdo nevšiml
- Sloučenina, která „neexistuje“, napoví, jak syntetizovat nestabilní molekuly
- Meruňky může letos opět poškodit mráz, podesáté za 12 let
- Není stres jako stres – i odpověď buňky na něj má různé formy
- Ve třech maďarských obcích je více sýčků než v celé České republice
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.