Zahlavi

Den čtvrtý aneb nátřesk, jako kdyby měl přijet prezident

08. 04. 2019

Už v jednu odpoledne začali přicházet první zájemci k pražskému Planetáriu, aby si počkali na vstupenky, které se vydávaly od čtyř na představení, které bylo od šesti. Dřív se tomu říkalo: „To je nátřesk, jako kdyby měl přijet prezident.“ To už ale dávno neplatí. To je nátřesk, jako když má přijet astronaut – Drew Feustel. 

Plný sál pražského Planetária a především nálada v něm byl zážitek. Potlesk, když se na kopuli objevila fotografie české vlajky v kopuli ISS se Zemí v pozadí, jásot, když se objevila fotografie Krtečka-astronauta na ISS, němý úžas při videu o životě na ISS, bujarý smích z dětské otázky, jak jinak než: „Jak se ve vesmíru chodí na záchod?“, a především z Drewovy odpovědi.


Andrew Feustel přebírá od předsedy České astronomické společnosti Petra Heinzela stříbrnou pamětní minci k 100. výročí založení České astronomické společnosti (1917) vyraženou v České mincovně v Jablonci nad Nisou (2017).

Jednou z nejzajímavějších věcí bylo oblečení posluchačů. Zatímco dva kluci, věk tak 8 a 10 roků, přišli v oblecích a v kravatách, s plackami Do kosmu s Krtkem z roku 2018, ale i z roku 2011 (rodina z Karlových Varů se vystajlovala vskutku do detailu), jinou rodinu bylo možné poznat podle triček NASA, dva bráchové přišli oblečení v tričkách s mlhovinou – prostě každý podle své chuti a nátury. Většina lidí seděla, ale někteří už museli stát, a to dokonce ve dvou sálech, jak bylo plno. Správce sociálních sítí Akademie věd si to celé užil vleže na zemi, asi tam měl lepší signál. 

„Peníze do pokladničky dostáváte předem nebo až po návratu?“ Jedna z vítězných otázek soutěže vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Za ní teď astronaut Drew Feustel odevzdal certifikát, že se tato otázka dostala až na oběžnou dráhu. Bratři si přišli na pódium nejen pro certifikát, ale přinesli astronautovi jako dárek… pokladničku :-). „Kdy jste se rozhodl letět do vesmíru?“ zeptal se malý kluk. „Asi tak v době, kdy jsem byl stejně starý jako ty,“ odpověděl astronaut. Může být lepší inspirace než tohle?


Z krátkého setkání s odborníky (Česká astronomická společnost). Na některých osobách je vidět, že vědeckou kariéru je u nás
možné začít v dost raném věku.

Specifické téma je přistání kabiny Sojuz – při záběrech vám fakt zatrne. Trysky na zmírnění pádu a jejich efektivita? No rána to fakt musí být, jak když s vámi třískne o zem, tedy pardon, o Zem. A jedna zajímavost. Věděli jste, že logo Expedice 56 na Mezinárodní kosmické stanici, které Andrew Feustel při této Expedici velel, navrhl jeho syn Aden? A že Aden byl i v sále pražského Planetária. No, fanynky si ho budou moci najít ještě v Brně. Aden se učí a už hodně umí česky.

Konec dobrý, všechno dobré, říká se. Tak jo :-). „Tady ještě něco je,“ řekla pečlivá pracovnice pražského Planetária Lenka a hodila „to“ do tašky na stole. Vytřeštil jsem oči – byl to Krteček-astronaut z ISS ve svém plastovém skafandru. Dobře to dopadlo. Konec dobrý, všechno dobré.

Fotografie v carouselu (Jana Plavec, Akademie věd ČR)


SOUVISEJÍCÍ BLOGY:

Den první: „Doufám, že máte velké auto,“ smál se Andrew Feustel

Den druhý aneb co si dal Krtek-astronaut na oběd

Den třetí aneb dneska to byl koncert



Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce