Den devátý aneb vzor rodiny
13. 04. 2019
„Bude svíčková,“ píše do auta směřujícího do Brna senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. V autě zavládne americké veselí nad typicky českým jídlem, a tak posíláme odpověď manželů Feustelových: „Těšíme se na setkání i na jídlo.“ Přesně v tomto pořadí.
Vracíme se v rozhovoru ke včerejší návštěvě u Tomáše Pertileho v Léčebně dlouhodobě nemocných v Ostravě. Čteme si spoustu kladných reakcí a poděkování, což nám dělá radost. Drew se vyptává na podrobnosti, kdo to je, co dělal, jaký to má význam v České republice atd. Turné po naší zemi je pořádný kalup a chápu, že zvládá akorát tak sledovat, kam ho přivážíme, kdo se s ním potkává a jak se kdo jmenuje. A tak je dobře, že při cestách na další místa máme čas, abychom se k některým zastávkám vrátili. Indira mluví o srdci a všichni se shodujeme, že to bylo úžasné setkání.
Přemýšlím, čím je tohle turné odlišné od turné v roce 2011. V zájmu veřejnosti rozhodně ne, v zajímavosti přednášek také ne – i když tedy video, které astronaut Feustel ukazuje v závěru své prezentace, je prostě návykové :-). Ale už to mám. Sociální sítě. V tom je zásadní rozdíl. Už ráno se vidíme včera, dnes a zítra. Zatím co Drew kontroluje mediální výstupy, Indira na Instagramu chystá svůj dnešní příběh. Do toho přichází sestříhané video Akademie věd z předchozího dne a k tomu už hledáme, na jakých sociálních sítích jsou instituce, kam dnes míříme.
K obědu je slíbená svíčková. Nutno podotknout, že excelentní, podle tohoto receptu se zde vaří už přes 50 roků. Obědvá s námi manažer hotelu. Pro Američany je Brno malinké městečko, což se potvrzuje vzápětí, když manažer hotelu zjišťuje, že, aniž by to tušil, se zná s příbuznou Indiry Feustelové, která zde bydlí.
Ale co chci napsat, je věta, kterou jsem zaslechl vůbec poprvé, a přitom vystihuje přesně to, co vidíme, slyšíme a vnímáme: „Vy jste pro mě vzor rodiny,“ říká manažer Michal Říčánek. Já si vybavuji, jak rodina spolu neustále komunikuje, jak sdílí společné zážitky a jak z nich vychází vzájemná úcta a láska.
Podobně úžasnou myšlenku vyslovuje Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, když na tiskové konferenci mluví v souvislosti s dnešním Mezinárodním dnem kosmonautiky o tom, jak kdysi byly lety do vesmíru pro lidi převratné a vzhlíželi k nim. Dnes je jiná doba a mnozí lidé se na Zemi mnohdy bojí – ať už o svou bezpečnost, zdroje potravy, o planetu jako takovou... a jak je tedy důležité, abychom si podobně jako to dělá Andrew Feustel připomínali lety do vesmíru jako inspiraci i nezbytnou pokoru člověka.
Večerní přednáška a beseda v planetáriu na Kraví hoře je pro nás organizátory lehce napínavá. Krtek-astronaut otec (let STS 134 raketoplánu Endeavour), ale i Krtek-astronaut syn (let Sojuzem na ISS v roce 2018) totiž byli vyrobeni zde v Brně a na Kraví horu přišli předsedkyně představenstva a ředitel výrobního družstva Moravská ústředna Brno.
A tak bylo třeba hlídat, aby jim Krtci astronauti neskočili do klína jako mamince a tatínkovi. Bylo by přeci jen trapné je od sebe odtrhávat. Nestalo se, Krtci-astronauti s námi jedou dál. Protože při přednášce došlo na opravu mikrofonu, které se chopil nejblíže stojící Andrew Feustel (astronaut si poradí se vším), došlo na přídavek, příhodu z roku 2011, kdy nám v Mariánských lázních pršelo, a tak jsem musel koupit narychlo deštníky – ve vietnamském obchůdku, každý za 70 Kč. Přišlo mi to jako cenově velmi výhodná koupě, zvláště když za tu cenu byly skládací a vystřelovací.
Tehdy jsem ale zklamal. Když jsme totiž vyšli na déšť, hrdě jsem podal všem deštníky, jako že jsem to dobře zařídil. To ještě není pointa. Astronaut Feustel vzal deštník, rozevřel ho a deštník skutečně vystřelil – astronautu zůstalo v ruce madlo a deštník odletěl do deště daleko od něj. Já tenkrát vypadl z role a místo, abych to začal řešit, jsem se smál asi pět minut. Byla to přeci jen emotivní situace, jak nejlevnější deštník světa otevírá představitel nejmodernějších technologií lidstva a vzápětí se vysokou rychlostí zase oddělují zhruba o 20 metrů. Trajektorii jsem nestačil spočítat…
Andrew Feustel dostal dopis. Přes Hvězdárnu a planetárium Brno ho poslali žáci a učitelé školy z Miroslavi mezi Znojmem a Brnem. V angličtině. Představte si, že vaše děti mají takové učitele jako v Miroslavi, kteří inspirovali žáky 3. třídy k takovému činu. Co může být krásnějšího?
„Vážený pane řediteli, píšu Vám jménem žáků 3. tříd ZŠ v Miroslavi. Téměř celý měsíc jsme probírali, nejen v Prvouce, téma Vesmír. Všechny nás to ohromně bavilo a všichni jsme se těšili na plánovanou exkurzi do planetária. Myslela jsem si, že tím téma uzavřeme, ale informace o návštěvě amerického astronauta vyvolaly novou vlnu zájmu o vesmír. Děti sledují ve zprávách a na internetu každičký krok astronauta a hltají každou novou informaci o něm. Dokonce vymyslely soutěž pro všechny žáky naší školy. O vítězi má rozhodnout losování ze správných odpovědí. A jako hlavní cenu pro vítěze si vymyslely fotografie s podpisem astronauta. Proto se na Vás obracím s dotazem, zda budou na páteční akci k dostání fotografie s podpisem? Pokud ano, bylo by možné si jednu zamluvit pro vítěze soutěže? Žáci také napsali dopis pro Andrewa v angličtině. Jak bychom ho mohli doručit a kam? Děkuji za odpověď. S pozdravem Olga Široká, ZŠ Miroslav.“ Prostě paráda.
Únavu našeho týmu se snažíme tajit, abyste nás nelitovali. Ale je. Když jsem si na závěr dnešního dne čistil na hotelu zuby, překvapila mě neznámá chuť zubní pasty. Zajímavá, ne nutně nepříjemná. Koukám na značku... a on to gel Ibalgin na bolavá záda. Tak hezký den a vyjděte pravou nohou. Já se na chvilku odmlčím, víkend máme volný, poslední blog bude za pondělí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Den první: „Doufám, že máte velké auto,“ smál se Andrew Feustel
Den druhý aneb co si dal Krtek-astronaut na oběd
Den třetí aneb dneska to byl koncert
Den čtvrtý aneb nátřesk, jako kdyby měl přijet prezident
Den pátý aneb důležité slzy
Den šestý anebo je libo jablíčka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR?
Den sedmý aneb rekordman Ostrava
Den osmý aneb jedeme jako dokonale sehraný stroj
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.