Zahlavi

Den šestý aneb je libo jablíčka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR?

10. 04. 2019

Trochu jsme měli obavy z brzkého vstávání a dlouhé cesty do Olomouce. To jsme ale netušili, že už po půlhodině budeme na sedadlech tančit a zpívat. Náš řidič, fanda radia BEAT, totiž tajně zavolal do vysílání, a ač zrovna v programu nebyly písničky na přání, požádal o jednu spojující dvě lásky Drewa Feustela – rakety kosmické a rakety tenisové –, a to navíc moderátorku, řečenou Kachna, která se vyzná v kosmonautice a často posluchače informuje, co kde lítá do vesmíru. No a tak na 10. kilometru dálnice D1 se v rádiu ozvala Kachna a ohlásila song pro astronauta Feustela, který právě míří do Olomouce. Že jsme fakt „tančili“ a zpívali, má Indira Feustelová na videu.

Takového rektora byste si přáli! Profesor Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého, je chytrý muž s velkým rozhledem, ale především veselý, srdečný, neformální. Studenti ho mají rádi – není lepší propagace pro studium na univerzitě. Přijetí u něho, ale i společný oběd s ním byl neuvěřitelně příjemný zážitek. On teda zážitek je Olomouc a její lidé vůbec, všichni jsou tu prostě hrozně milí.

Na tiskové konferenci profesor Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, špičkový vědec světového formátu a úžasný člověk, vypráví o spojení botaniky a kosmonautiky - experimentech na ISS... a také o výběru jablek pro astronauty na ISS. Dlouhou story završuje tím, která jablka byla vybrána a pan rektor to nevydrží a pronese: „Z tvojí zahrady, ne?“ Blízko ale pan rektor byl. Jablka odrůdy Opál totiž na ISS putovala ze šlechtitelské stanice Ústavu experimentální botaniky AV ČR.



Kdo nefotí selfie, není in ani cool. V závěru besedy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého se přihlásí muž a požádá astronauta Drewa Feustela, jestli by si s posluchači neudělal selfie… bouřlivý smích… a co víc, Andrew Feustel bere do ruky telefon a selfie je na světě. No, Akademie věd je seriózní instituce, raději jsme ještě udělali jednu klasickou skupinovou fotku, což některé generace nechápou, co to je :-).

Atmosféra byla skvělá, potlesk zněl každou chvilku. To, že Češi, Moravané a Slezané vnímají Andrewa Feustela tak trochu jako „svého“ astronauta, bylo vidět z velkého aplausu, který sklidila Indira Feustelová, když řekla: „Já Drewovi navrhuji, abychom se přestěhovali do České republiky.“

Pevnost poznání, mraky lidí jako všude. Ovšem jedna perla – klučina v první řadě, vítěz jedné ze soutěží Do kosmu s Krtkem. Na hlavě čepice NASA, na sobě bundu s nášivkami NASA, mikina NASA. Zmínil jsem se v žertu, jak to bude asi s ponožkami – a fakt že jo, byly na nich kosmické lodě. A co víc, po besedě za mnou přišla maminka – klučina ukázal pod mikinou tričko její vlastní výroby s planetami. Řekl jsem tomu skvělému klukovi, který když dostal slovo na dotaz, pravil sebevědomě: „Mám tři,“ a vytáhl notes, že takovéhle maminky se musejí hýčkat. Maminka se usmála a pravila: „On mi vaří večeře…“

Nevím, jak besedu v Pevnosti poznání vnímali posluchači, podle mně je musejí ještě teď bolet ruce, jak pořád tleskali. Nálada byla skvělá, smáli jsme se a vyzvídali na astronautovi, prostě mix vzdělání, inspirace, zábavy a mnoha dalšího. Jak by ne, když astronaut například na otázku jednoho kluka: „Jak se čůrá ve vesmíru?,“ odpovídá: „Musíš dobře mířit.“ Takže se není co divit, že se tady situace otočila a o společnou fotografii požádal Andrew Feustel.

Věděli jste, že skafandr, který astronauti používají pro výstup do volného kosmického prostoru, na Zemi váží 130 kg, astronauti se do něj oblékají tři hodiny a pak v něm na takzvané kosmické vycházce stráví mezi šesti a osmi hodinami?

Úvodní fotografie v carouselu

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Den první: „Doufám, že máte velké auto,“ smál se Andrew Feustel

Den druhý aneb co si dal Krtek-astronaut na oběd

Den třetí aneb dneska to byl koncert

Den čtvrtý aneb nátřesk, jako kdyby měl přijet prezident

Den pátý aneb důležité slzy


Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce