ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
05. 11. 2024
S trochou nadsázky můžeme rostlinné fytohormony, jakým je auxin, přirovnat k poslíčkům. Přenášejí totiž zprávy z jedné části do jiné, a upozorňují tak třeba na změnu vnějších podmínek. Právě roli auxinu při růstu a tvarování rostlin zkoumají vědci a vědkyně v projektu STARMORPH, který získal Synergy grant Evropské výzkumné rady (ERC) a s ním podporu 10 milionů eur. Podílí se na něm i Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Na šestiletém výzkumu bude Ondřej Novák spolupracovat s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Švédské univerzity zemědělských věd, Jürgenem Kleine-Vehnem z Freiburské univerzity a Alexanderem Jonesem z Cambridgeské univerzity. Poznatky můžou vést ke zvýšení výnosů zemědělských plodin, což by zlepšilo potravinovou bezpečnost a udržitelnost.
Hlavní roli v jevu, kdy různé části orgánů rostlin rostou rozdílnou rychlostí, hraje fytohormon auxin. STARMORPH využívá interdisciplinární přístup, který kombinuje fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy prozkoumají, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst.
„Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplňuje Ondřej Novák z laboratoře růstových regulátorů – společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Výsledky by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku hormonu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály,“ dodává.
Ondřej Novák zkoumá rostlinné hormony.
Modelový huseníček
Vědci a vědkyně v STARMORPH využívají jako modelovou rostlinu huseníček rolní. Studují vývoj jejího apikálního háčku – zakřivené části stonku blízko vrcholu – pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Hraje totiž klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po vyklíčení ze semene. Háček se vytvoří tak, že je na vnitřní straně vznikajícího stonku potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře.
„Tato vlastnost činí z apikálního háčku skvělý model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Pochopíme-li, jak regulovat růst rostlin, proces bychom mohli přeprogramovat,“ říká Ondřej Novák.
Získání ERC Synergy grantu vnímá ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec jako velký úspěch Ondřeje Nováka i celého pracoviště. „Potvrzuje se tím, že ve výzkumu rostlinných hormonů je náš ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které můžou přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ říká.
ERC Synergy granty podporují multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Celkový rozpočet grantové výzvy činil v roce 2024 celkem 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů jich podporu získalo 56. ERC založila Evropská unie v roce 2007 jako evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu.
O výzkumu Ondřeje Nováka se dočtete více v časopise A / Magazín.
Více podrobností o projektu najdete v tiskové zprávě.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.