Geofyzici z AV ČR zpřístupňují unikátní vulkán na Karlovarsku

Komorní hůrka u Františkových Lázní, čtvrtohorní sopka vzniklá na dně někdejšího slaného jezera, v sobě skrývá ojedinělou technickou památku: 225 metrů dlouhou průzkumnou štolu, která v první polovině 19. století pomohla definitivně rozetnout jeden ze zásadních sporů v geologických vědách. Odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR již čtvrtým rokem pracují na postupném zpřístupňování tohoto jedinečného podzemí veřejnosti. Ve středu 28. srpna přímo na místě představili výsledky dosavadních prací.

Setkání u Komorní hůrky proběhlo při příležitosti 270. výročí narození Johanna Wolfganga Goetha (28. 8. 1749 – 22. 3. 1832), jehož jméno průzkumná štola nese. Asi patnáct metrů štoly za historickým vstupním portálem je již připraveno na prohlídky veřejnosti s odborným doprovodem, přičemž práce na projektu včetně zpřístupnění by měly být dokončeny v příštím roce.

„Projekt na otevření a zpřístupnění Goethovy štoly ve vulkánu Komorní hůrka podporuje Akademie věd ČR od roku 2016 v programu Regionální spolupráce s kraji a regiony České republiky. Touto formou přispívá Akademie věd krajům a mikroregionům ČR při využití vědeckých poznatků ke zvýšení kvality života. Nástrojem této spolupráce jsou společně financované výzkumné projekty a jejich přínos se pravidelně vyhodnocuje na pracovních setkáních v Praze a Brně,“ poznamenává Taťána Petrasová, členka Akademické rady AV ČR odpovědná za koordinaci regionální spolupráce.

Spor plutonistů s neptunisty

Na přelomu 18. a 19. století sehrála Komorní hůrka významnou roli v rozřešení sporu mezi dvěma tábory geologů – neptunisty a plutonisty. Neptunisté tvrdili, že veškeré horniny na zemském povrchu vznikly usazováním z vodních roztoků, případně jejich následným přetavením. Oproti tomu plutonisté byli přesvědčeni o tom, že horniny jako čediče a žuly vykrystalizovaly ze žhavého magmatu.

Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR

Byl to právě básník a milovník přírody Johann Wolfgang Goethe, kdo se významně zasadil o vybudování výzkumné štoly, která by objasnila původ Komorní hůrky a jednou provždy tento spor rozetnula. „Během svých lázeňských pobytů v Karlových Varech a Františkových Lázních Goethe Komorní hůrku několikrát navštívil. Kolísal mezi neptunistickým a plutonistickým názorem na její vznik,“ uvádějí Milan Brož a Alena Boušková z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Nápad na průzkumnou štolu Goethe podpořil v roce 1822, její realizaci však oddalovaly vysoké finanční náklady, a 225 metrů dlouhou štolu tak nakonec nechal hrabě Kašpar Maria Šternberk vyrazit až v letech 1834–37. „Štola narazila z několika stran do čediče, vymezila průběh přívodního kanálu sopky a odkryla vypálené jíly v dotyku s vulkanickými horninami. Tím byl vulkanický původ Komorní hůrky prokázán,“ konstatují Brož a Boušková.

Vizualizace podzemí

V souvislosti se zpřístupněním Goethovy štoly byl s finanční podporou Karlovarského kraje proveden také nový geofyzikální průzkum a zhotovena 3D animace Komorní hůrky. Projekt, na němž spolupracují také Česká geologická služba a hydrogeolog Tomáš Vylita, je začleněn do Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to do „Programu přeshraniční spolupráce Česká republika a Svobodný stát Bavorsko“ jako „Projekt 179 – Cíl EÚS 2014–2020 Tor ins Erdinnere (Brána do nitra Země)“.

Na úvodním snímku: Taťána Petrasová a Milan Brož v Komorní hůrce

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: Jan Buriánek, Vltava Labe Media
Foto v článku: Geofyzikální ústav AV ČR
Foto v galerii: Jan Buriánek, Vltava Labe Media

Přečtěte si také

• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
• Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
• Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?