Invaze larev trilobitů: v prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
25. 01. 2023
Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.
Přes své nepatrné rozměry – zhruba okolo jednoho milimetru – měla trilobití mláďata tvrdý krunýř a zachovávají se tak poměrně hojně na mnoha paleontologických nalezištích. Dodnes jsou známa u více než 180 druhů a dají se rozdělit na dva typy. Ta prvního typu se podobala dospělým trilobitům a žila na mořském dně. Mláďata druhého typu byla kulovitá nebo nafouklá a volně se vznášela v mořské vodě jako plankton.
Na samém začátku prvohor, před 520 až 495 miliony lety, žila mláďata trilobitů především na mořském dně. Před 495 až 470 miliony let se ale mořské ekosystémy začaly měnit a někteří trilobiti vyvinuli planktonní larvy. Stalo se tak několikrát nezávisle na sobě, a proto byla pozdější moře bohatě oživena vznášejícími se drobnými larvami.
„Byla to doslova invaze. Během několika desítek milionů let planktonní trilobití larvy zaplnily oceány. Důvodem zřejmě bylo, že měly dostatek potravy v podobě zvýšeného množství jednobuněčných řas v mořské vodě, tzv. fytoplanktonu. Na základě velikosti trilobitích larev předpokládáme, že většina z nich se živila právě fytoplanktonem. Trilobití larvy žijící na mořském dně však nevymizely, jen byly doplněny planktonními,“ vysvětluje autor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.
Trilobití larvy jako cenný zdroj potravy
Během ordoviku, tedy před 485 až 444 miliony let, se v mořské vodě vznášelo značné množství trilobitích larev, které dosahovaly velikosti od 0,3 mm až po 2 mm. Významně proto ovlivnily tehdejší mořský život.
„Větší volně plovoucí živočichové se nedokážou živit přímo mikroskopickými planktonními řasami. Do potravního řetězce tak musíte vložit nějaký mezičlánek – drobný živočišný plankton, který žere řasy a je sežrán něčím větším. V dnešních mořích jsou to například drobní korýši nebo jejich larvy. V ordovických mořích to byly právě larvy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl.
Planktonní larvy trilobitů tak představovaly důležitou součást potravního řetězce dávných moří a sloužily jako potrava pro dospělé plovoucí členovce nebo první obratlovce.
Kromě Lukáše Laibla se na výzkumu podíleli také Farid Saleh a Francesc Pérez-Peris z Univerzity v Lausanne.
Kontakt:
Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR
laibl@gli.cas.cz
Odkaz na článek:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031018223000214?via%3Dihub
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.