Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
26. 11. 2024
Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.
Seznam Clarivate Highly Cited Researchers obsahuje jména vědců z univerzit, výzkumných ústavů a komerčních organizací po celém světě, kteří prostřednictvím svých prací prokázali významný vliv na svůj obor. Česká republika je na seznamu zastoupena sedmi experty. Mezi nimi jsou již tradičně invazní ekologové Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.
Petr Pyšek je přední český botanik, ekolog a mezinárodně uznávaný vědec v oboru biologických invazí, který je na seznamu Highly Cited Researchers nepřetržitě od roku 2014. Je držitelem nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava a autorem stovek odborných článků a několika knih. Specializuje se na globální zákonitosti invazí, faktory určující jejich průběh, význam stanovišť v rostlinných invazích a důsledky invazí pro přírodu a lidskou společnost. V současnosti se zabývá také výzkumem biodiverzity afrických savan.
Jan Pergl je vědecký pracovník Oddělení ekologie invazí, který se zaměřuje na propojení vědeckého výzkumu s praktickou aplikací. Spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, je členem panelu Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) a zástupcem ČR ve vědeckém fóru Evropské komise pro invazní druhy.
Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě podílí na významných mezinárodních výzkumných programech zaměřených na invazní druhy, stálo u zrodu první celosvětové databáze naturalizovaných rostlin (GloNAF), provozuje databázi nepůvodních rostlin české flóry, studuje teoretické základy invazního procesu a klasifikace zavlečených druhů, zabývá se makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, principy invazibility stanovišť a příčinami invazního chování druhů. Studuje také jednotlivé významné invazní druhy české flóry.
Letošní seznam nejcitovanějších vědců světa zahrnuje 6 636 jmen z více než 1 200 institucí v 59 zemích a regionech.
Vychází z analýzy vědeckých publikací z let 2013 až 2023. Proces výběru zahrnuje přísné vyhodnocování a zpracování dat z Highly Cited Papers v důvěryhodných vědeckých a společenských časopisech indexovaných v Science Citation Index Expanded a Social Sciences Citation Index.
Více informací o seznamu Higly Cited Researchers naleznete zde.
Kontakt:
Miroslava Dvořáková
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- 11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze
- První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky
- Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
- Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
- Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
- Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
- PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
- AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
- Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
- Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.