Zahlavi

Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub

03. 02. 2025

Komunikace vědy je naše mise: výzkum, výuka, ale také srozumitelná prezentace vědy veřejnosti. Akademie věd ČR a Univerzita Karlova chtějí vytvářet příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. Ve spolupráci s platformou SciComHub připravili první společnou akci: konferenci Komunikace vědy 360°. Uskuteční se v Praze ve čtvrtek 6. února a její dopolední část je přístupná veřejnosti online od 9.30. 

V přednáškové části konference, kterou moderuje Daniel Stach, se představí dva řečníci: skotský geolog a popularizátor vědy Iain Stewart, dlouholetý spolupracovník popularizačních dokumentů BBC o historii a geologických procesech planety Země, a socioložka Paulína Tabery, která se zabývá výzkumy veřejného mínění a v médiích vysvětluje postoje české veřejnosti k různým společenským a politickým tématům. Přednášky i následné diskuse z budovy na Národní budou k vidění od 9.30 do 12.40 na online odkazu zde, bude možné také pokládat dotazy.

Odpolední část se přesouvá do Kampusu Hybernská. Účastníci z řad doktorandů, juniorních i seniorních vědců a PR pracovníků se rozdělí do menších skupinek a dle svého výběru absolvují praktická školení, ukázky dobré praxe nebo panelové diskuse k tématům, jako jsou strategická komunikace a komunikace v době krize, tvorba videí, mediální trénink nebo právní aspekty komunikace. Celý program konference je k dispozici zde: https://komunikacevedy360.cz/program/.

TZ ke stažení zde.

Odpovědnost vůči veřejnosti

„Věda musí být slyšet a vidět, je to její samozřejmou součástí a povinností,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „Bez prezentace vědy srozumitelným a jasným jazykem zůstávají výsledky vědecké práce veřejnosti „uzamčeny“, přitom nejnovější poznatky o životním prostředí, zdraví nebo technologiích nám všem umožňují lépe porozumět světu a rozhodovat se.“

„Věda a výzkum přinášejí veřejnosti velké kroky kupředu a je důležité, aby o těchto pokrocích naše společnost věděla,“ upozorňuje Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy. „Fascinující objevy a nová řešení také motivují a inspirují mladé lidi ke studiu, k tomu, aby dále rozvíjeli svůj talent.“

„Velmi mě těší, že jsme se propojili. Společně nabízíme odborné komunitě poutavý a aktivně pojatý program, který může účastníky významně posunout v jejich vědecké komunikační praxi. Díky tomu budou schopni ještě efektivněji rozšířit dosah svého výzkumu,“ uvádí Tereza Klabíková Rábová, proděkanka pro vnější vztahy Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Komunikace vědy jako samostatná profese

Na komunikaci vědy se kromě médií a samotných badatelů podílejí také PR specialisté a v poslední době čím dál častěji profesionální komunikátoři vědy: vědečtí novináři, youtubeři, edukátoři, performeři nebo influenceři, často z řad vědců a vědkyň. Jaké postavení by měli mít komunikátoři vědy vůči vědecké komunitě a veřejnosti? Jaké schopnosti, kvality a vzdělání jsou pro tuto práci nezbytné? I na to odpoví jedna z panelových diskusí, kterou pro odpolední část konference chystá spolek SciComHub, který s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR konferenci připravuje.

Letošní ročník konference Komunikace vědy 360° je pilotní, první z řady pravidelných akcí, které organizátoři plánují společně pořádat.

Partnery konference jsou Nadační fond IOCB Tech a HYB4 Kampus Hybernská.

 

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce