#LÉTO S AV ČR: Pravěkým lovcem mamutů na vlastní kůži v archeoparku Pavlov
19. 08. 2021
Chcete si vyzkoušet, jak žili lidé před třiceti tisíci lety? Máte možnost v archeoparku Pavlov, který se nachází na jedné z nejvýznamnějších lokalit doby lovců mamutů na světě. V areálu na svazích hřebene Pálavy, oceněném prestižní cenou Stavba roku 2016, si prohlédnete kamenné a kostěné nástroje používané lidmi v paleolitu a během workshopů si můžete vytvořit jejich repliky. Unikátní skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, pak nabízí představu o práci vědců z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.
Dnešní krajina se od té, která se na našem území rozprostírala před desítkami tisíc let, podstatně liší. Čas ji zavál vápnitou spraší, eroze půdy a pohyby země ji zvrásnily. Nicméně hluboko dole jsou důkazy o dávném životě našich předků. Mnohé teprve čekají na odhalení, pár z nich se už ale archeologům podařilo odkrýt a na základě toho vyprávět příběhy pravěkých obyvatel naší země.
Trojhrob z Dolních Věstonic je unikátním archeologickým nálezem. Zvláštní kompozice těl odkazuje na symbolické a rituální chování paleolitické společnosti.
Oblastí bohatou na archeologické vykopávky z období paleolitu je jižní Morava. Mezi obcemi rozesetými v úrodné vinařské krajině si věhlas již navěky budou držet Dolní Věstonice. Vždyť kdo by neznal Věstonickou venuši! Slavná soška korpulentní nahé ženy zde byla nalezena už v roce 1925. Tato lokalita i sousední oblasti Pavlov a Milovice od té doby díky práci badatelů z Archeologického ústavu AV ČR vydaly nespočet svědectví o dávných kulturách.
Z podnětu zmíněného pracoviště zde také vzniklo unikátní muzeum – archeopark Pavlov. Od samého začátku se počítalo s expozicí in situ – tedy že archeologické nálezy zůstanou po svém odkrytí na původním místě. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími okolní vápencové skály. Originální ztvárnění a citlivé začlenění do okolní krajiny nezůstalo bez povšimnutí – areál již posbíral sedm cen, mezi nimi například Stavba roku či Iconic Awards.
Archeopark Pavlov vítá návštěvníky od roku 2016. Budova muzea je skryta pod zemí a na povrch čnějí pouze bílé betonové světlíky připomínající vápencové skály.
Lov, textil a hlína
Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci, seznamují návštěvníky s tím nejdůležitějším, co vědecké výzkumy přinesly. Představují svět lidí v době paleolitu, originální kamenné nástroje a kostěné předměty sloužící potřebám běžného života, ale i umělecké předměty. Pozornost je věnována tématům jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie.
Vedle stálé expozice archeopark každoročně pořádá i speciální akce, při kterých zájemci mohou okusit něco málo ze života pravěkých lidí na vlastní kůži. Hned v sobotu 21. srpna 2021 se workshop zaměří na lovecké postupy. Jak se vyrábí pazourek nebo další štípané kamenné nástroje? Jak se lidé před desítkami tisíc let vypořádali s technologií broušení? A jak vlastně vypadal samotný lov v pravěku? Lektoři budou mezi 10. a 17. hodinou připraveni ukázat vám všechny známé strategie našich předků, jak si opatřit potravu.
Následující sobota, 28. srpna, bude zasvěcena prvním pokusům lidí o výrobu textilií. Návštěvníci workshopu se dozvědí, k čemu sloužilo kopřivové nebo lipové lýko i jaké další materiály se používaly. Poslední zářijová sobota se pak ponese ve znamení umění – keramiky. Právě díky této technologii vznikla slavná Věstonická venuše, která je dosud nejstarším dokladem výroby keramiky vůbec. K jejímu zhotovení ovšem její autor potřeboval i nástroje – rydla, hladítka. Jak si je opatřil? A co všechno bylo součástí hmoty, z níž se keramika vyráběla? Lektoři vás provedou touto pravěkou dílnou a budete si moci vyrobit vlastní venuši či sošku zvířete.
Čtyřnohý souputník
Ostatně, vztah paleolitického společenství ke zvířatům přibližuje i aktuální výstava Vlk z Pavlova. Až do konce listopadu tu bude k vidění model lebky vlka, která byla nalezena při výzkumech v Pavlově před výstavbou archeoparku v roce 2014. A pozor, nestačí-li vám model, vyrazte do muzea u příležitosti Mezinárodního dne archeologie – v určené dny (16. října, 17. října, 22. října, 23. října a 24. října 2021) ho vystřídá originál.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme do nitra vyhaslé sopky na Karlovarsko.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: J. Dvořák, Archeologický ústav AV ČR, Brno; M. Frouz; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.