Lipno a Orlík v obrazech: putovní výstava již podruhé
29. 08. 2024
Na další čtyři místa Jihočeského kraje zavítá výstava o minulosti přehradních nádrží Lipno a Orlík. Historikové Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR představí příběh přehrad pohledem dobové propagandy, techniky, památkové péče, literatury nebo výtvarného umění. Navazují na exteriérovou výstavu loňského léta, letos lidé uvidí její interiérovou verzi, a to ve Vodňanech, Kaplici, Prachaticích a v roce 2025 ve Vimperku.
Výstava Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti představí formou dvanácti velkoformátových pláten výběr z dobových fotografií, plakátů, pohlednic a reprodukcí výtvarných děl z archivních fondů řady nejen jihočeských institucí. Odkrývá ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladech dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna (1951–1959) a Orlíku (1954–1961).
„Příběh jejich výstavby a fungování vyprávíme prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma propojujeme s obecnějšími a dodnes aktuálními otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století,“ říká autorka námětu výstavy Eliška Švarná z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Výstava nejdříve lidé uvidí ve Sloupové síni Městského úřadu ve Vodňanech, už od úterý 3. září do konce měsíce. Následně se příběhy přehrad přesunou do Městské výstavní síně v Kaplici (2. 10. – 31. 10. 2024), dále do Zimní zahrady Městského úřadu v Prachaticích (4. 11. – 2. 12. 2024) a do Galerie městské knihovny ve Vimperku (18. 2. – 29. 3. 2025).
I letos výstavu doprovází stejnojmenný katalog, který navíc vychází v německé jazykové mutaci. Českou i německou verzi katalogu bude možno zakoupit v místech konání výstavy nebo
na e-shopu ústavu. Aktualizované informace o konání výstavy budou dostupné na facebookové stránce projektu Obrazy vody.
O výstavě
Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje krajinu kolem sebe. Velká vodní díla byla v době svého vzniku vnímána jako prostředky modernizace a pokroku, současně však přispívala k zániku řady jiných, kulturních i přírodních hodnot. Jejich historie není jen historií technického a hospodářského rozvoje, odráží rovněž proměny vztahu moderní společnosti k využívání přírodních zdrojů a k obývané krajině.
Výstava vznikla za podpory Výzkumného programu Strategie AV 21 Voda pro život. Autory jsou Michal Kurz, Martin Pácha a Eliška Švarná.
Kontakt pro média:
PhDr. Michal Kurz, Ph.D.
MÚA AV ČR
kurz@mua.cas.cz
Mgr. Eliška Švarná
MÚA AV ČR
svarna@mua.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci popsali proces přinášející naději pro léčbu genetických onemocnění
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
- Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA
- 70 let rozvoje průmyslu a poznání: ÚFE slaví výročí založení
- Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jméno dostane za pár dní
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.