Zahlavi

Magazín A / Věda a výzkum: O strachu a rezilienci. Jak lépe odolávat obavám

16. 03. 2023

Válka na Ukrajině, klimatická změna, přírodní katastrofy, pandemie covidu-19… Více než dost důvodů ke znepokojení a obavám. Fenoménu strachu a rezilience neboli odolnosti se věnuje aktuální číslo magazínu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.


1/2023 (verze k listování)
1/2023 (verze ke stažení)

Strach je jednou ze základních emocí, je přirozený a do určité míry potřebný. Neměl by nás ale ovládnout. Přirozených obav lidí se dá zneužít a posilováním kultury strachu se oslabuje celá společnost. Vnímají to také vědkyně a vědci z humanitních oborů Akademie věd ČR, kteří téma rozvíjejí mimo jiné v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století, Potenciály krize a efektivní transformace.    

Článek s názvem Strach. Jak mu odolávat si můžete přečíst na stranách 18–29 a zkrácenou verzi textu je možné si poslechnout také formou audiočlánku:


Výběr z dalších textů:

Nenasytné nádory – Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly – jak to dělají? Více v textu o výzkumu Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Roman Pleskot: Srdcař ve světě buněk – Rozhodoval se mezi kariérou basketbalisty a umělce, nakonec ho však uhranuly rostlinné buňky. Dění ve zdánlivě nehybných květinkách je totiž dynamičtější a napínavější než košíková. A navíc je to pastva pro oči. Rozhovor s Romanem Pleskotem z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Recept na dlouhověkost – Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Text o výzkumné expedici vedené Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.    

Krajina mezolitu – Fotostory z terénních prací mezinárodního týmu archeologů na Kokořínsku v Čechách.

Náhradní díly pro člověka – Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života čím dál víc zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit.


Velká síla v malém balení – Lidská společnost je na elektrické energii závislá. Éra fosilních zdrojů však pomalu spěje ke konci, a tak musíme hledat nové ekologické a udržitelné zdroje. Jednou z cest jsou malé modulární reaktory.

Alice v říši československé – Budova Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se nachází v pražské Libni. V jejích útrobách najdeme depozitáře plné historických a osobních fondů mnoha význačných postav československých dějin. Například jedné neobyčejné Alice.

Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce