Mise dokončena: astronaut předal Terezínu kresbu Petra Ginze

Je jen málo smutnějších míst. Americký astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira neskrývali dojetí, když v Terezíně drželi v rukou kresby a texty výjimečně nadaného chlapce Petra Ginze, zavražděného v Osvětimi.

„Je to důkaz toho, že děti i na takovémto místě měly své sny a naději. Nikdy bychom na to neměli zapomenout,“ řekl Andrew Feustel.

Kresby v astronautově kabině

Těžistěm Feustelovy návštěvy v Terezíně, kterou podobně jako celé jeho turné organizovala Akademie věd ČR, byl jeden vzácný symbolický dar. Astronaut totiž řediteli Památníku Terezín Janu Roubínkovi předal kopii Ginzovy kresby Měsíční krajina, kterou čtrnáctiletý Petr Ginz nakreslil v terezínském ghettu nedlouho po svém příjezdu roku 1942. Mezi hrozivými měsíčními vrcholky vystupuje v dálce světlá planeta Země a působivému obrázku se dostalo zvláštního privilegia: byl doslova „pokřtěný“ vesmírem. Feustel si ho totiž společně s dalšími pěti Ginzovými kresbami vzal loni s sebou na svou nejdelší cestu do kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici tehdy strávil více než půl roku, kdy prováděl i řadu vědeckých experimentů.

Andrew Feustel na prohlídce expozice v terezínském Domově 1, kde žil Petr Ginz

„Kresby jsem měl ve své spací kabině uložené v malé plastové tašce,“ řekl Feustel. Ginzovy kresby měly pro Feustela velký symbolický význam nejenom proto, že předci jeho ženy Indiry byli internováni v Terezíně. Do kosmu se Ginzovy kresby snažil před Feustelem vynést již izraelský kosmonaut Ilan Ramon, raketoplán Columbia však při návratu shořel čtvrt hodiny před přistáním. Shodou okolností to bylo zrovna 1. února, na den narozenin Petra Ginze.

Odkaz terezínských dětí

„Je to jako dokončení mise. Jsem rád, že mohu jednu z těchto kreseb nyní vrátit Památníku Terezín a připomenout tak odkaz všech terezínských dětí. Chtěl bych, aby s námi žily dál,“ řekl Feustel, který se poté vydal na prohlídku expozice umístěné v prostorách bývalé školy v centru města. Celou jednu stěnu tam pokrývají jména terezínských dětí, které se domů už nikdy nevrátily: je jich na osm tisíc. Feustel s manželkou právě v této místnosti požádali o chvilku ticha. Se slzami v očích si prohlíželi hadrové panenky a nejrůznější obrázky, které děti v táboře vyrobily.

Byla to o to silnější chvíle, že ve stejných prostorách za války žil a tvořil Petr Ginz. Šlo o Domov 1 neboli nacistickou hantýrkou „Heim 1“, kde byli na bloku L 417 internováni chlapci ve věku od desíti do patnácti let. Společně tajně vydávali i časopis Vedem. Tento týdeník, který vznikal částečně ručně a částečně na psacím stroji, vycházel každý pátek. Ginz patřil k jeho hlavním autorům, někdy popsal a vymaloval téměř celé číslo. Ke krutým pravdám tábora patřilo i to, že jednotliví autoři „mizeli“ na Východě a místo nich přicházeli jiní. Redaktoři se scházeli vždy o šábesovém večeru a navzájem si četli texty, Ginz celkem přispěl na devadesáti texty, mezi jinými úvodníkem nazvaným Kolem kopacího míče, v jiném textu se zabýval možným životem na Venuši a Měsíci.

Manželé Feustelovi na Terezínské malé pevnosti, vlevo ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek

Originálními stránkami časopisu Vedem pak Feustelovi mohli v rukavicích listovat v Malé terezínské pevnosti, kde jsou jinak bezpečně uložené v depozitářích. „Jde v podstatě o první blogy, které se dařilo chlapcům psát i v této hrůzné realitě,“ řekl Roubínek. Na titulní stránce čísla z 29. října 1943, kterou Petr Ginz vytvořil 11 měsíců před svojí smrtí, je nakreslená raketa a nápis „Vedem drtí staré řády“.

Související články:

Andrew a Indira Feustelovi nadchli návštěvníky pražského Planetária

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
• Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
• Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
• Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
• Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
• Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
• Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
• Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
• Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
• Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava