Mise dokončena: astronaut předal Terezínu kresbu Petra Ginze
09. 04. 2019
Je jen málo smutnějších míst. Americký astronaut Andrew Feustel a jeho manželka Indira neskrývali dojetí, když v Terezíně drželi v rukou kresby a texty výjimečně nadaného chlapce Petra Ginze, zavražděného v Osvětimi.
„Je to důkaz toho, že děti i na takovémto místě měly své sny a naději. Nikdy bychom na to neměli zapomenout,“ řekl Andrew Feustel.
Kresby v astronautově kabině
Těžistěm Feustelovy návštěvy v Terezíně, kterou podobně jako celé jeho turné organizovala Akademie věd ČR, byl jeden vzácný symbolický dar. Astronaut totiž řediteli Památníku Terezín Janu Roubínkovi předal kopii Ginzovy kresby Měsíční krajina, kterou čtrnáctiletý Petr Ginz nakreslil v terezínském ghettu nedlouho po svém příjezdu roku 1942. Mezi hrozivými měsíčními vrcholky vystupuje v dálce světlá planeta Země a působivému obrázku se dostalo zvláštního privilegia: byl doslova „pokřtěný“ vesmírem. Feustel si ho totiž společně s dalšími pěti Ginzovými kresbami vzal loni s sebou na svou nejdelší cestu do kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici tehdy strávil více než půl roku, kdy prováděl i řadu vědeckých experimentů.
Andrew Feustel na prohlídce expozice v terezínském Domově 1, kde žil Petr Ginz
„Kresby jsem měl ve své spací kabině uložené v malé plastové tašce,“ řekl Feustel. Ginzovy kresby měly pro Feustela velký symbolický význam nejenom proto, že předci jeho ženy Indiry byli internováni v Terezíně. Do kosmu se Ginzovy kresby snažil před Feustelem vynést již izraelský kosmonaut Ilan Ramon, raketoplán Columbia však při návratu shořel čtvrt hodiny před přistáním. Shodou okolností to bylo zrovna 1. února, na den narozenin Petra Ginze.
Odkaz terezínských dětí
„Je to jako dokončení mise. Jsem rád, že mohu jednu z těchto kreseb nyní vrátit Památníku Terezín a připomenout tak odkaz všech terezínských dětí. Chtěl bych, aby s námi žily dál,“ řekl Feustel, který se poté vydal na prohlídku expozice umístěné v prostorách bývalé školy v centru města. Celou jednu stěnu tam pokrývají jména terezínských dětí, které se domů už nikdy nevrátily: je jich na osm tisíc. Feustel s manželkou právě v této místnosti požádali o chvilku ticha. Se slzami v očích si prohlíželi hadrové panenky a nejrůznější obrázky, které děti v táboře vyrobily.
Byla to o to silnější chvíle, že ve stejných prostorách za války žil a tvořil Petr Ginz. Šlo o Domov 1 neboli nacistickou hantýrkou „Heim 1“, kde byli na bloku L 417 internováni chlapci ve věku od desíti do patnácti let. Společně tajně vydávali i časopis Vedem. Tento týdeník, který vznikal částečně ručně a částečně na psacím stroji, vycházel každý pátek. Ginz patřil k jeho hlavním autorům, někdy popsal a vymaloval téměř celé číslo. Ke krutým pravdám tábora patřilo i to, že jednotliví autoři „mizeli“ na Východě a místo nich přicházeli jiní. Redaktoři se scházeli vždy o šábesovém večeru a navzájem si četli texty, Ginz celkem přispěl na devadesáti texty, mezi jinými úvodníkem nazvaným Kolem kopacího míče, v jiném textu se zabýval možným životem na Venuši a Měsíci.
Manželé Feustelovi na Terezínské malé pevnosti, vlevo ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek
Originálními stránkami časopisu Vedem pak Feustelovi mohli v rukavicích listovat v Malé terezínské pevnosti, kde jsou jinak bezpečně uložené v depozitářích. „Jde v podstatě o první blogy, které se dařilo chlapcům psát i v této hrůzné realitě,“ řekl Roubínek. Na titulní stránce čísla z 29. října 1943, kterou Petr Ginz vytvořil 11 měsíců před svojí smrtí, je nakreslená raketa a nápis „Vedem drtí staré řády“.
Související články:
Andrew a Indira Feustelovi nadchli návštěvníky pražského Planetária
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.