Mladí vědci obdrželi prémii Lumina quaeruntur. Založí si vlastní výzkumné týmy

Jejich výzkumy jsou originální i ve světovém měřítku a posouvají hranice vědeckého poznání. Čtyři badatelé a jedna vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR za ně získali prémii Lumina quaeruntur. S ní i částku až 20 milionů korun pro svůj vědecký tým, který jim pomůže jejich potenciál dále rozvíjet a umožní nové objevy. Prémii 30. října 2023 převzali ve vile Lanna astrofyzik Jakub Vícha, půdní biolog Gerrit Angst, chemik Karel Škoch, filozof Davide Crippa a psycholingvistka Kateřina Chládková.

Latinský název prémie lze volně přeložit jako „hledání světel“. Jak upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, sloveso quaeror má kromě "hledat" i další významy: ptát se či usilovat. „Každý z těchto ekvivalentů příhodně vystihuje povahu vědecké práce. Věda je totiž disciplínou kladení otázek a hledání odpovědí a vědec by měl stále usilovat o posun vpřed.“

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Zdůraznila také, že prémie směřuje k badatelům mladší a střední generace. „Věřím, že jim finanční podpora pomůže nastartovat samostatnou vědeckou kariéru a umožní propojit rodinný a profesní život. Z vlastních zkušeností vím, že to není jednoduché.“

Poslové vesmíru
Noční obloha a tajemství vesmíru fascinovaly Jakuba Víchu z Fyzikálního ústavu AV ČR odjakživa. Nyní se zaměřuje na zkoumání kosmického záření. Tyto částice, které dopadají do naší atmosféry, mají obrovskou energii, která může pocházet i z jiných galaxií. „Jsou poslové nejextrémnějších procesů ve vesmíru,“ popisuje. Jeho výzkum přispěje i k lepší analýze dat z Observatoře Pierra Augera v Argentině, na jejímž provozu se podílí také jeho pracoviště.

Svět v zemi
Studium dynamiky půdní organické hmoty včetně vlivu půdní fauny je v současném ekologickém výzkumu jednou ze zásadních úloh. Na roli žížal a jiné půdní fauny v procesu stabilizace půdní hmoty a ukládání uhlíku se soustředí Gerrit Angst z Biologického centra AV ČR. Půda je totiž podle něj ústředním prvkem v boji proti změně klimatu. S týmem bude pracovat na analýzách a experimentech v laboratořích i v terénu. „Zkoumat budeme půdu v různých zemích Evropy, kromě Česka například v Německu a Švýcarsku,“ předesílá své plány.

Přechod od přechodných kovů
Při přípravě například léčiv nebo jiných biologicky aktivních látek se užívají sloučeniny přechodných kovů, jako je nikl nebo palladium. Jsou ovšem obtížně dostupné, nákladné a toxické. Karel Škoch z Ústavu anorganické chemie AV ČR se věnuje sloučeninám boru, které chce používat jako katalyzátory. „Zkoumám bor a hledám takové postupy, abychom mohli přechodné kovy nahradit a nemuseli se na ně v budoucnu spoléhat.“ Prémii vnímá jako příležitost postavit se na vlastní nohy i závazek posunout českou vědu.

Minulost matematiky
Po stopách podoby výuky matematiky se až do habsburských zemí v 18. století vydává Davide Crippa z Filosofického ústavu AV ČR. „Chci zjistit, jak matematika ztratila filozofický aspekt a stala se technickou vědou,“ upřesňuje vědec, který měl podle svých slov k matematice vždy kladný vztah. Nové poznatky by mohly pomoci například ke zpřístupnění matematiky, která je v současnosti podle badatele poměrně elitářskou vědou.

Davide Crippa

Výzkum v rytmu řeči
„Řeč se děje v lidském těle – není od něj oddělená. A i tělesnost určuje, jak se řeč učíme nebo ji používáme,“ říká Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR. S týmem bude zkoumat, jak se vzájemně ovlivňují rytmy mozku, rytmy těla a jazykové schopnosti. „Objevují se i studie, které ukazují, že rytmy srdce a dýchání interagují s tím, jak jazyk vnímáme a učíme se jej,“ dodává. Její výzkumný záměr je novinkou nejen v českém prostředí. Rozhovor s vědkyní si můžete poslechnout v podcastu Akademie věd.

Prémii Lumina quaeruntur a částku až čtyři miliony korun ročně, již mohou čerpat po dobu maximálně pěti let, získávají na založení nových výzkumných týmů na pracovištích Akademie věd ČR vědci a vědkyně, kteří obdrželi doktorský titul před méně než osmi lety. Do této doby se nezapočítává mateřská a rodičovská dovolená. Další podmínkou je, že 20 % rozpočtu hradí výzkumníkovo pracoviště. Od roku 2018, kdy se poprvé prémie udělovala, ji získalo 36 vědců a vědkyň.

Více podrobností o laureátech prémie a jejich výzkumech se dočtete v tiskové zprávě AV ČR.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
• Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
• Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
• Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
• Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
• Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
• Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
• Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
• Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
• Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava