
Nadledvinové nádory nemají rády vitamin C, zjistili vědci
28. 08. 2020
V podzimních měsících je jedním z nejskloňovanějších pomocníků v boji s virózami vitamin C. Lidské tělo si ho neumí samo vyrobit, a tak ho přijímá nejčastěji z ovoce a zeleniny. Potřebuje ho však nejen pro správnou činnost imunitního systému, je nezbytný pro svaly, cévy, kosti i kůži. Nyní se ukázalo, že by mohl hrát významnou roli při léčbě vzácných druhů nádorů. K překvapivému objevu přispěli i vědci z Akademie věd ČR.
Adrenalin, hormon, jejž začne tělo vylučovat ve stresové situaci typu „zaútoč, nebo uteč“, ale třeba i pohlavní hormony či kortizol – jejich společným jmenovatelem jsou endokrinní žlázy v nadledvinách, zhruba osmigramovém párovém orgánu ležícím na vršku ledvin v břišní krajině.
Právě tyto žlázy mohou zasáhnout vzácné a velice těžko léčitelné nádory, takzvané feochromocytomy a paragangliomy (nádory PCPG). V zásadě je dosud jedinou možností chirurgický zákrok, při kterém se poškozená tkáň odstraní. Musí se však vyjmout celá, každý zbyteček může vést k opětovnému nádorovému bujení.
Barva ukazuje na výrazné potlačení růstu určitých typů nádorů díky vitaminu C (obrázek B)
Céčko jim neprospívá
Mezinárodní tým vědců okolo Karla Pacáka z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), mezi nimiž byli i Kateřina Váňová a Jiří Neužil z laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV (společné pracoviště AV ČR a UK), v průlomovém výzkumu prokázal, že některé typy zmíněných nádorů se naprosto nesnesou se známou kyselinou askorbovou neboli vitaminem C.
„Zjistili jsme, že nádory PCPG s konkrétními genovými mutacemi překvapivě silně reagují na kyselinu askorbovou, zatímco nádory bez těchto mutací jsou rezistentní,“ vysvětluje Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR. Jak vědci také uvedli v článku v červencovém čísle odborného časopisu Clinical Cancer Research, důvodem je skutečnost, že nádorové buňky s danou mutací produkují více kyslíku a železa a to ve spojení s askorbátem dokáže nádor zničit.
To přirozeně otevírá cestu k novému, dosud netestovanému přístupu k léčbě vážných onemocnění. Jiří Neužil ovšem na svém kontě již významný objev má, je autorem látky Mitotam, adepta na účinný lék proti rakovině prsu či ledvin. Přípravek krátce řečeno přinutí nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které nádor vyživují. Více o léčbě rakoviny prsu řekl loni přímo Jiří Neužil v následujícím videu.
Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV
Foto: Shutterstock, BIOCEV
Přečtěte si také
- Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
- Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
- Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
- Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
- Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.