Nové protilátky na klíšťovou encefalitidu fungují jako prevence i lék

Česko-americký tým vědců připravil protilátky s vysokou neutralizační účinností proti viru klíšťové encefalitidy. Na výzkumu se podíleli odborníci z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Členem mezinárodní skupiny byl i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles M. Rice. Výsledky otiskl časopis Journal of Experimental Medicine.

Klíšťová encefalitida je infekční choroba, která postihuje centrální nervovou soustavu. Vedle prevence je nejúčinnějším způsobem ochrany očkování. Specifická léčba zatím neexistuje, to by se však v budoucnu mohlo změnit. V roce 2018 začala mezinárodní studie, jejímž vyústěním je objev protilátek s velkým potenciálem. V případě úspěšného klinického testování by se na trh mohl dostat první účinný lék na tuto chorobu.

Před i po infekci
Studii zahájili vědci a lékaři prvotním screeningem 140 pacientů z jižních Čech. Všichni prodělali klíšťovou encefalitidu a měli nejkvalitnější protilátky. Vzorky jejich krve následně putovaly do USA na Rockefellerovu univerzitu, kde virologové protilátky podrobili detailním analýzám. „Na této fázi výzkumu se podílel i nobelista Charles Rice. Pro testování připravil takzvané pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, ale nejsou infekční,“ říká Daniel Růžek, vedoucí českého virologického týmu z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Virolog Martin Palus ve výzkumné laboratoři BSL3 s vysokým stupněm zabezpečení

Ze 140 vzorků pak američtí vědci vybrali šest pacientů, takzvaných superneutralizátorů. Ti měli perfektní imunitní odezvu a jejich protilátky nejúčinněji zabíraly na virus klíšťové encefalitidy. „Tyto pacienty jsme dobře znali, byli v naší péči v akutní fázi klíšťovky a i po propuštění z nemocnice jsme je sledovali v poradně našeho oddělení. Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem klíšťovky, přesto, jak někteří sami prohlásili, nechtěli by to prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému,“ říká Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.

V českobudějovických laboratořích Parazitologického ústavu AV ČR pak jednotlivé protilátky znovu testovali. Tentokrát už na živých virech, a to jak v buněčných kulturách, tak v myších. „Ukázalo se, že čtyři monoklonální protilátky fungovaly naprosto fantasticky. Jednak dokázaly kompletně zabránit rozvoji onemocnění, když byly podány před infekcí, ale zároveň měly vysokou účinnost, i pokud byly podány po infekci. Měly tedy léčebný účinek,“ vysvětluje Daniel Růžek.

Čím dřív, tím líp
Pacienti s klíšťovou encefalitidou jsou stále odkázáni jen na podpůrnou léčbu. K obzvláště závažným průběhům nemoci dochází především u lidí s imunitními problémy nebo u starších osob se sníženou obranyschopností. Nově vyvinuté protilátky tak skýtají velký potenciál. „Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ přibližuje Daniel Růžek. Čím dříve se protilátky podají, tím lépe fungují. Nasazené později by mohly alespoň mírnit projevy nemoci a snižovat dlouhodobé následky.

Krystalová struktura navázané protilátky na obalový protein viru klíšťové encefalitidy

Nespornou výhodou protilátek je také jejich preventivní účinek. V preklinické studii je vědci geneticky upravili, aby prodloužili dobu jejich účinku na dva měsíce. O budoucí preparát by mohli mít zájem i cestovatelé, kteří se chystají do oblasti zvýšeného výskytu klíšťové encefalitidy. Někdy totiž nemají čas na očkování, u něhož je potřeba aplikovat více dávek vakcíny s časovým rozestupem. Při nasazení protilátek by měli okamžitou ochranu, a to po dobu nejméně dvou měsíců.

Na studii kromě vědců z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Rockefellerovy univerzity v New Yorku pracovali také odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a Nemocnice České Budějovice. Objev skýtá naději pro budoucí použití a jeho bezpečnost je ověřena v preklinické studii na myších. Výzkumníci nyní hledají investory a partnery z farmaceutického průmyslu, kteří by financovali a provedli klinické testy u lidí.

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR
Foto: Shutterstock; Biologické centrum AV ČR

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti