Odstraňování uhlíku z atmosféry musí být prioritou EU, konstatuje EASAC
20. 02. 2019
Nárůst globálních emisí oxidu uhličitého se nedaří zvrátit, a technologie a techniky pro odstraňování CO2 z atmosféry jsou tak důležitější než kdy dřív, upozorňuje nová zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC). Technologie sloužící k zachycování a ukládání uhlíku (CCS) proto musejí hrát čím dál významnější roli v klimatické strategii Evropské unie.
Nová analýza navazuje na dřívější zprávu zveřejněnou přesně před rokem. V ní EASAC varoval, že tzv. negativní emisní technologie (NET) mají jen omezený potenciál, samy o sobě nedokážou zajistit splnění cílů Pařížské klimatické dohody, a proto je třeba pokračovat také v přímém snižování emisí.
Sázet pouze na nevyzkoušené budoucí technologie NET se nemusí vyplatit (eticky vzato by se jednalo o hazard s budoucími generacemi obyvatel naší planety), význam těchto technologií však nadále narůstá. Členské státy Evropské unie by tedy měly usilovat o jejich urychlené zavedení do praxe, soustředit by se měly především na technologie pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS), podotýká EASAC.
„Obrovská rizika spoléhání se na budoucí vývoj dosud nevyzkoušených technologií nutí EASAC zdůraznit – v souladu se zprávou z roku 2018 –, že omezování CO2 musí zůstat nejvyšší prioritou, včetně rychlého rozvoje životaschopné technologie CCS a obchodních modelů. Negativní emisní technologie nemohou vynahradit nedostatečné úsilí při snižování emisí CO2, avšak propast mezi současným vývojem emisí a cíli Pařížské dohody vede k tomu, že tyto technologie vypadají čím dál nezbytněji. EASAC proto konstatuje, že je načase zahrnout je do budoucí klimatické strategie EU. Zatím se nevyskytl žádný nejvhodnější kandidát na takovou technologii, nejspíš jich bude zapotřebí několik,“ uvádí EASAC v doprovodné tiskové zprávě.
Nový průmysl
„Jelikož snižování emisí nadále nepostačuje k tomu, abychom oteplování udrželi v mezích Pařížské dohody, pravděpodobně bude nutné ve velkém měřítku aplikovat negativní emisní technologie. Použití takových technologií v potřebném rozsahu bude vyžadovat vybudování nového průmyslového odvětví o podobné velikosti, jako má současný průmysl fosilních paliv – převedení obrovských ekonomických zdrojů. Aby se Evropská unie vyhnula nebezpečné klimatické změně a posílila svou ekonomiku, měla by se zaměřit na nejvhodnější technologie, které budou pravděpodobně relevantní pro její budoucí průmysl,“ konstatuje profesor Michael Norton, ředitel EASAC pro otázky životního prostředí.
Technologie CCS jsou zatím jen v plenkách, přičemž nejrozvinutější projekty pro zachycování, ukládání a zpracování CO2 se nacházejí mimo Evropskou unii, konkrétně v Norsku. Velká Británie nedávno oznámila akční plán pro vývoj prvního takového střediska na svém území a Spojené státy v uplynulém roce vyhlásily projektům CCS daňové úlevy, aby finančně motivovaly jejich rozvoj.
Mezi nejživotaschopnější a finančně nejefektivnější způsoby, jak snižovat hladinu oxidu uhličitého v atmosféře, zahrnují evropské akademie také zastavení deforestace, opětovné sázení lesů či zvyšování hladiny uhlíku v půdě.
Kompletní zprávu (v angličtině) najdete zde.
O EASAC
EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
Související články:
Negativní emisní technologie nevyváží úsilí vynaložené na zmírnění změn klimatu
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, s využitím tiskové zprávy EASAC
Foto: iStock – Acilo
Přečtěte si také
- Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.