Zahlavi

PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?

19. 02. 2025

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes deset let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR a je koordinátorkou mezioborového výzkumného programu Strategie AV21 s názvem Epicentra civilizace. K celoživotnímu zájmu o středověk ji přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a spíše než známé historické osobnosti ji lákají skryté vrstvy dějin. V epizodě Podcastu Akademie věd prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. Také vás zajímá, jak vypadají experimenty v historických vědách? A co má badatelka společného s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.


Zahrádku pěstovanou podle středověkého vzoru ve skanzenu Curia Vítkov u Liberce jsme navštívili před dvěma lety. Prohlédnout si ji můžete ve fotogalerii


Rozhovor s historičkou najdete i v časopise A / Věda a výzkum 2/2017 (od str. 35).


O tom, jak se žilo dětem ve středověku, jsme psali v časopise AΩ / Věda pro každého 2/2019 (od str. 19). Dana Dvořáčková-Malá téma zpracovala v publikaci Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství.


Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Dany Dvořáčkové-Malé, Historický ústav AV ČR

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu Curia Vítkov, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. V červnu zde rostou dobromysl, pelyněk či rmen barvířský.

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu Curia Vítkov, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. V červnu zde rostou dobromysl, pelyněk či rmen barvířský.

Rmen barvířský je zdrojem žlutého barviva. Ve skanzenu ho pěstují za účelem přírodního barvení vlny.

Rmen barvířský je zdrojem žlutého barviva. Ve skanzenu ho pěstují za účelem přírodního barvení vlny.

Obytné budovy ve dvorci tvoří nadzemnice – srubové, hliněnou mazanicí omazané domky. Jedná se o jednoprostorové stavby, které se liší velikostí a krytinou střechy.

Obytné budovy ve dvorci tvoří nadzemnice – srubové, hliněnou mazanicí omazané domky. Jedná se o jednoprostorové stavby, které se liší velikostí a krytinou střechy.

Otopná zařízení většiny nadzemnic byla umístěna do rohu místností, přičemž kouř je dováděn dymníkem nad poval a otvory ve štítech sedlových střech.

Otopná zařízení většiny nadzemnic byla umístěna do rohu místností, přičemž kouř je dováděn dymníkem nad poval a otvory ve štítech sedlových střech.

Ve středověku se k pečení nekvašeného chleba nebo chleba z kvasového těsta používaly různé obiloviny, nejčastěji pšenice a žito. Ve skanzenu zkoušejí tyto postupy replikovat.

Ve středověku se k pečení nekvašeného chleba nebo chleba z kvasového těsta používaly různé obiloviny, nejčastěji pšenice a žito. Ve skanzenu zkoušejí tyto postupy replikovat.

Chleby ve středověké ikonografii mívají zpravidla tvar menších kulatých bochníčků, archeologické nálezy ale dokládají tvary různé.

Chleby ve středověké ikonografii mívají zpravidla tvar menších kulatých bochníčků, archeologické nálezy ale dokládají tvary různé.

Unikátní dětský hedvábný obleček (tzv. křestní) nalezený na Pražském hradě, sestávající z košilky s kapucí a kalhotek s klínky na plenky, byl datován k roku 1280. Na snímku replika ušitá ze lnu.

Unikátní dětský hedvábný obleček (tzv. křestní) nalezený na Pražském hradě, sestávající z košilky s kapucí a kalhotek s klínky na plenky, byl datován k roku 1280. Na snímku replika ušitá ze lnu.

Do péče o domácnost v chudších rodinách spadala i starost o zajištění oděvů, nejprve se však musela zpracovat vlna do nití.

Do péče o domácnost v chudších rodinách spadala i starost o zajištění oděvů, nejprve se však musela zpracovat vlna do nití.

Historička Dana Dvořáčková-Malá si jako překvapení do studia přinesla vřeteno a při rozhovoru chvíli spřádala vlněné nitě. Na snímku s moderátorkou Jitkou Kostelníkovou.

Historička Dana Dvořáčková-Malá si jako překvapení do studia přinesla vřeteno a při rozhovoru chvíli spřádala vlněné nitě. Na snímku s moderátorkou Jitkou Kostelníkovou.

Dana Dvořáčková-Malá se věnuje i překladům starých německých textů vzniklých na našem území. Snímek zachycuje ilustraci z eposu Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden). Dílo vzniklo v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje.

Dana Dvořáčková-Malá se věnuje i překladům starých německých textů vzniklých na našem území. Snímek zachycuje ilustraci z eposu Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden). Dílo vzniklo v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce