Zahlavi

PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?

16. 01. 2025

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provází evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

V terénní epizodě uslyšíte zpěv myších samečků a dozvíte se, proč je pro evoluční biologii významná tzv. hybridní zóna, která prochází západním cípem naší země.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.


K tématu pachové signalizace a více k výzkumu Barbory Vošlajerové se dočtete v článku, uveřejněném v A / Magazínu 4/2024:

K tématu hybridních zón jako přírodních laboratoří evoluce najdete další informace v článku Evoluce stále živá v A / Magazínu 1/2024:

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce