![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2020/2020_02_26_voda.jpg_1272913644.jpg)
Pesticidy, sinice a řasy: Kvalita povrchových vod v Česku se snižuje
26. 02. 2020
Zatímco mikropolutanty antropogenního původu se ve vodárenských nádržích vyskytují ve velmi malých koncentracích, vlivem eutrofizace v nich začaly převládat organické látky produkované sinicemi a řasami. A ty úpravu vody značně komplikují. Jak zpomalit neustálé zhoršování kvality povrchových vod nastínil ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Cukrová řepa, řepka a kukuřice. To jsou plodiny, které mají podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu hlavní podíl na množství překročených limitů pesticidních látek v tuzemských vodách.
I tato informace zazněla 18. února 2020 na semináři s názvem Cena, kvalita a dostupnost pitné vody, který připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v budově PSP na Malostranském náměstí v Praze.
Sněmovna v současné době v reakci na víceleté sucho na našem území projednává novelu zákona o vodách a návrh na ústavní ochranu vody. Nedostatek této tekutiny v krajině ovlivňuje mimo jiné také dostupnost a kvalitu pitné vody.
Cílem semináře bylo poskytnout odborný pohled na komplexní problematiku zdrojů, zpracování a distribuci pitné vody. Akci moderoval ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a záštitu převzala předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová.
Ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová
Nejdůležitější tekutina světa ze všech úhlů
Jednotlivé přednášky zástupců odborné veřejnosti se věnovaly důsledkům změn klimatu v souvislosti s dostupností vody, cizorodým látkám v tuzemských vodách, změnám kvality vod povrchových, ale i úskalím provozování úpraven vod nebo problematice regulace ceny vodného a stočného.
Audiozáznam semináře a prezentace jednotlivých přednášejících jsou k dispozici na webu Poslanecké sněmovny.
Voda je také hlavním tématem aktuální výstavy, kterou připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR. Koná se v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze a veřejnosti je zdarma přístupná do 22. března 2020.
Na tento den pak připadá Světový den vody, do jehož oslav se i letos zapojí Ústav pro hydrodynamiku AV ČR s doprovodným programem.
Další zajímavosti o vodě se dočtete v časopise A / Věda a výzkum 1/2019.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Přečtěte si také
- Pomohou kvantové počítače překonat hranice současné výpočetní technologie?
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.