Posledních 30 let patří k povodňově nejaktivnějším, zjistili vědci

Povodně k Evropě neodmyslitelně patří. Jejich intenzita se ale v různých obdobích dějin měnila. Z historického pohledu přitom poslední výraznější povodňová perioda zasáhla starý kontinent nedávno – v uplynulých třiceti letech. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozsáhlý historický přehled shrnující údaje o povodních v Evropě za posledních 500 let zveřejnil prestižní časopis Nature.

Vědci postupně analyzovali záznamy o povodních na hlavních evropských tocích z mnoha různých historických pramenů, jako jsou například kroniky, noviny, deníky či různá obrazová dokumentace. Využívali také systematických hydrologických pozorování na hlavních evropských tocích. „Během let jsme vytvořili databázi údajů o počasí a hydrometeorologických extrémech z dokumentárních údajů pro rekonstrukci klimatu a jiné historicko-klimatologické analýzy. Cílem rekonstrukce je sestavení souvislých srážkových a teplotních řad, a mimo jiné chronologie povodní,“ představuje práci historické klimatologie a hydrologie Monika Bělínová  z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Co nejpřesnější a nejpodrobnější data poskytují dobrou oporu pro předpověď,“ dodává vědkyně. 

Díky tomuto úsilí se výzkumníkům podařilo identifikovat a popsat celkem devět období zvýšené povodňové aktivity. Mezi ně patřila například léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a nakonec epocha mezi roky 1990 až 2016, kdy povodně opět sužovaly nejvíc západní a střední Evropu.

Nebezpečná léta

Zkoumání historie povodní pomáhá odborníkům zjistit, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu. Studovali proto výskyt těchto jevů v průběhu jednotlivých let a sledovali také jejich charakter, intenzitu a dopady. „Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší,“ vysvětluje další ze spoluautorů studie Rudolf Brázdil z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se to poslední lišilo rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Více než polovina povodní na přelomu tohoto tisíciletí se navíc vyskytovala v létě.

Povodně k evropskému kontinentu neodmyslitelně patří

Poučení z minulosti

Do zmiňovaného posledního období spadají i tragické záplavy na našem území v letech 1997 a 2002. Dohromady tehdy připravila tisíciletá voda o život 66 lidí, odstranění následků ničivého živlu stálo desítky miliard korun. Na druhou stranu tyto katastrofy podnítily úřady k zavedení mnoha protipovodňových opatření včetně detailních krizových plánů. Připravená vědecká studie tak může v budoucnosti sloužit mimo jiné také při přípravě a řízení povodňových rizik.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
• Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
• Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?