Zahlavi

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd

13. 01. 2025

Na novoročním koncertě Slovenské akademie věd 9. ledna 2025 v Bratislavě obdržela Eva Zažímalová Zlatou medaili SAV, nejvyšší ocenění, které instituce uděluje. Předal jí ji předseda SAV Pavol Šajgalík jako výraz poděkování za příspěvek k vybudování výjimečných vztahů mezi českou a slovenskou akademií.

V laudatiu vyzdvihl místopředseda SAV pro vědu, výzkum a inovace Peter Samuely, že pro Slovenskou akademii věd je její česká sesterská akademie referenční institucí.

„V náročném období naší dvojnásobné transformace bylo pro slovenskou akademii též důležité, že v paní předsedkyni získala velkou podporovatelku, která nám vždy poskytla cenné rady a morální oporu. Dlouholeté nadstandardní vztahy s vedením české akademie se projevují i v praktické rovině, například ve společném grantovém schématu podpory interdisciplinárního výzkumu,“ zdůraznil Peter Samuely.


Ocenění Evě Zažímalové předal předseda SAV Pavol Šajgalík.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své děkovné řeči uvedla, že si ocenění velmi váží a že patří nejen jí, ale celému jejímu týmu, který se vztahům se slovenskou partnerskou akademií věnuje.

V čele nejvýznamnější české vědecké instituce stojí Eva Zažímalová od roku 2017. Letos v březnu svůj post po dvou funkčních obdobích předá nově zvolenému předsedovi Radomíru Pánkovi.  

Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy SAV
Foto: Katarína Gáliková, SAV

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce