Prezident Petr Pavel prošel jihomoravskou branou do Římské říše
02. 10. 2023
Před téměř 2000 lety zde tábořili římští legionáři Marca Aurelia. Jejich přítomnost na úpatí Hradiska u Mušova nyní připomíná Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše, které provozuje brněnský Archeologický ústav AV ČR. Představitelé Akademie věd ČR a „oživlí“ legionáři v něm 27. září 2023 přivítali vrchního velitele našich ozbrojených sil, prezidenta Petra Pavla, jenž přijel za doprovodu hejtmana Jana Grolicha.
Současná hlava státu na místo zavítala 95 let po svém předchůdci, prvním československém prezidentu T. G. Masarykovi, a stala se tak podle ředitele brněnského Archeologického ústavu AV ČR Balázse Komoróczyho třetím vrchním velitelem, který tuto lokalitu navštívil. „Před Vámi to byl Masaryk a máme jisté indicie, že ten první mohl být císař Marcus Aurelius.“
Na propojení Petra Pavla s římským císařem navázal i darem – věrohodnou replikou římského meče. Zbraň vyšla z dílny konzervátora a uměleckého kováře Patrika Bárty. „Je vyhotovená originální technologií z původních materiálů na základě metalografického průzkumu zlomků meče, které se zde nalezly,“ popsal. První dámě Evě Pavlové hostitelé předali kopii římského šperku.
Hosty v Návštěvnickém centru přivítala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Setkání s archeology
Prezident vzpomněl i na jedno ze svých prvních setkání s archeologií. Jako chlapec se pohyboval s otcem v okolí Dolních Věstonic, kde pracovali archeologové. „Jeden z nich mi tehdy dal malý kamínek a říkal: ‚Je to kousek mamutí kosti, schovej si ho, protože je to vzácnost.‘ Dodnes ho mám.“
@prezidentpavel s manželkou Evou dnes navštívili Archeopark Brána do Římské říše provozovaný@ARUBrno. Ředitel @ARUBrno Balázs Komoróczy daroval prezidentu Pavlovi věrohodnou repliku římského meče, jehož části byly nalezeny přímo v archeologické lokalitě Mušov. pic.twitter.com/HgLK2Q1AMs
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) September 27, 2023
„Byla to velmi příjemná návštěva, která nám rozšířila obzory z historie a připomněla, že Římská říše sahala až na naše dnešní území,“ zhodnotil Petr Pavel návštěvu archeologického centra na následné tiskové konferenci.
Unikátní pozůstatky
Prezident nahlédl do nepříliš známých římských zákoutí naší historie při příležitosti dvoudenní návštěvy Jihomoravského kraje. Římská opevněná báze na Hradisku u Mušova byla v období markomanských válek jedinečnou lokalitou. Postavili ji v letech 172–180 našeho letopočtu vojáci císaře Marca Aurelia na území obydleném Germány.
Ředitel ústavu Balázs Komoróczy s kolegy seznámil Petra Pavla s aktivitami brněnského Archeologického ústavu i artefakty vystavenými v Návštěvnickém centru.
Přítomnost Římanů na Moravě je jedním z dílků naší minulosti, které „oprašují“ vědci z brněnského Archeologického ústavu. „Takhle daleko od hranic tehdejší Římské říše nikdo podobným souborem artefaktů nedisponuje,“ poznamenal Balázs Komoróczy k vystaveným nálezům.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.