Zahlavi

Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka

13. 03. 2025

Prezident Petr Pavel dnes, 13. března 2025, na Pražském hradě jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka. Jeho čtyřleté funkční období začne v úterý 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. Fyzika Radomíra Pánka zvolil jako kandidáta na předsedu Akademický sněm 10. prosince 2024.

„Chtěl bych Vám pogratulovat ke jmenování předsedou Akademie věd České republiky,“ řekl Radomíru Pánkovi prezident Petr Pavel. Věda a výzkum jsou podle něho velkou prioritou. „Pokud je nebudeme podporovat, nebudeme schopni držet krok s dynamicky se rozvíjejícím světem. A my vidíme, že se velice rychle vyvíjí nejen v oblasti přírodních věd, ale i humanitních.“

Prezident republiky dále uvedl, že Akademie věd, organizace zastřešující 54 výzkumných ústavů v celém spektru vědních oborů, má v tomto smyslu nezastupitelnou roli. A to nejenom ve zvyšování kvality domácího výzkumu, ale také v rámci koordinace se zahraničím. „Čeká Vás období, které bude plné aktivity, plné práce, a já Vám k tomu přeji hodně sil a hodně úspěchů,“ dodal.

Jmenování Radomíra Pánka předsedou AV ČR
Prezident Petr Pavel jmenoval Radomíra Pánka předsedou Akademie věd ČR 13. března 2025.

Akademický sněm vybral Radomíra Pánka 10. prosince 2024 už v prvním kole tajného hlasování (získal 128 z 242 hlasů). O pozici předsedy AV ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Akademický sněm sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vědecké obce, vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.

„Nabízelo by se, abych hovořil o svých zkušenostech a vlastnostech, které bych uplatnil ve funkci předsedy. Především chci ale říct, že od doby, kdy jsem se rozhodl kandidovat, jsem mluvil s mnohými z vás a odnesl si jeden důležitý dojem – všechny nás spojuje zájem o silnou a sebevědomou Akademii věd,“ sdělil v prosinci ve svém kandidátském projevu Radomír Pánek. „Děkuji za podporu a důvěru a slibuji, že v příštích čtyřech letech udělám vše proto, abychom posunuli Akademii věd o pořádný krok kupředu,“ dodal po oznámení výsledků.

Jmenování Radomíra Pánka předsedou AV ČR
Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025.

Radomír Pánek povede instituci v letech 2025–2029. Donedávna stál v čele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR (1. února jej ve funkci vystřídal Tomáš Chráska). Je odborníkem v oblasti fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti řídil instalaci tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou valného shromáždění evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.

V letech 2020–2024 byl místopředsedou správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědecko-technickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Zuzana Bönisch, Kancelář prezidenta republiky  

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce