
Program PRAK podpořil 13 projektů, pomůže jim s uplatněním v praxi
11. 03. 2025
Téměř 6 milionů korun získá 13 projektů, které Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK) podpořil ve svém čtvrtém kole. Přiblíží tak praxi projekty, které vyvíjejí například antiséra, velkorozměrné grafenové vrstvy pro elektronovou mikroskopii nebo software, který umožňuje psychometrickou analýzu vzdělávacích testů, psychologických posudků, zdravotních a dalších typů vícepoložkových měření.
Do čtvrtého kola programu se přihlásilo 16 projektů. Třináct nejlépe hodnocených doporučila Rada Programu PRAK ke schválení Akademické radě AV ČR, která poskytnutí dotace odsouhlasila.
„Pracoviště Akademie věd mají o PRAK zájem. Fenoménem tohoto kola se staly projekty prezentované společně vědcem a pracovníkem transferu. Hodnotitelé ocenili především rozdělení rolí i témat a vyšší odbornou úroveň prezentace,“ říká Martin Smekal, vedoucí Centra transferu AV ČR (CETAV), které program koordinuje.
Síto projektů
Projekty hodnotí členové panelu podle tří kritérií – ambicióznosti, souladu výstupů a činností projektu s jeho dlouhodobými cíli, třetím kritériem je proveditelnost navrhovaných činností a dosažitelnost výstupů s ohledem na rozpočet a dobu řešení. Dlouhodobým cílem žádostí bylo většinou uzavření licenční smlouvy následované požadavkem na založení spin-off společností.
„Do hodnoticího panelu zveme zkušené odborníky. Tentokrát ho rozšířili viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a Martin Buchtík, ředitel analytického oddělení ústavu empirických výzkumů STEM,“ přibližuje Martin Smekal a doplňuje, že se CETAV stále snaží PRAK vylepšovat. Pro účastníky programu například plánuje uspořádat workshop s pracovním názvem „Poslední trendy a novinky ze světa prezentací“.
PRAK napomáhá přenosu výsledků výzkumu pracovišť AV ČR do praxe a snaží se motivovat vědecké týmy k aplikaci a komercializaci výsledků. Dále podporuje aktivity, které jsou potřebné pro uplatnění znalostí a technologií. Další kolo programu vyhlásí CETAV letos na jaře.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy CETAV
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Zapojte se do druhého ročníku akademického turnaje v badmintonu
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.