Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR
24. 05. 2018
Jeden z nejvýznamnějších světových teoretických chemiků Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili „De scientia et humanitate optime meritis“ Akademie věd ČR. Toto ocenění se uděluje od roku 1996 vynikajícím domácím a zahraničním osobnostem za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí.
„Velmi si vážím možnosti spolupracovat s českými a slovenskými vědci. Věda je sice do jisté míry soutěží, ale mnohem důležitější je vědecká spolupráce a přátelství. A právě naše spolupráce s českou chemickou komunitou přináší skvělé výsledky a posunuje hranice poznání,“ řekl při přebírání medaile profesor Hiroshi Nakatsuji, který s českými vědci spolupracuje řadu let. Ocenění proto převzal při příležitosti 7. Japonsko-česko-slovenského symposia, které v roce 2005 pomáhal založit.
Profesor Hiroshi Nakatsuji při přebírání medaile v pracovně předsedkyně Akademie věd ČR
Analytické řešení Schrödingerovy rovnice
Hiroshi Nakatsuji je ředitelem Výzkumného ústavu kvantové chemie při Kjótském centru technických věd v Japonsku a paří mezi přední světové osobnosti teoretické chemie. Mezi jeho největšími vědeckými přínosy je nalezení přesného analytického řešení Schrödingerovy rovnice a relativistické Diracovy-Coulombovy rovnice. Nalezením obecné metody analytického řešení vyvrátil po 80 letech „dogma“, že základní rovnice kvantové mechaniky lze řešit přesně analyticky pouze pro čtyři nejjednodušší modelové systémy (částice v potenciálové jámě, atom vodíku, tuhý rotor a harmonický vibrátor).
Medaile pro Hiroshiho Nakatsujiho
Mezi další oblasti zájmu profesora Nakatsujiho patří studium excitovaných a ionizovaných stavů molekul. Velkou pozornost si získaly také jeho studie vlnové mechaniky „bez vln“, přesněji řešení matice hustoty druhého řádu bez použití vlnové funkce.
Hiroshi Nakatsuji publikoval přes 550 původních článků, které mají více než 15 tisíc citací (H-index 59). Je členem a generálním sekretářem Mezinárodní akademie kvantových molekulových věd, členem WATOC, nositelem řady ocenění a editorem předních světových časopisů.
Připravil: Dušan Brinzaník, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
- Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
- IDEA CERGE-EI zve na přednášku o odborném vzdělávání
- Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby
- Nová metoda mapování elektrostatického pole molekul se submolekulárním rozlišením
- Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
- Odkud a kam putují nepůvodní rostliny
- Americký astronaut bude přednášet v Praze
- Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.