
„Sluneční sonda“ Solar Orbiter míří k dalšímu klíčovému průletu kolem Venuše
17. 02. 2025
V úterý 18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – lepší pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší revoluční poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
Čtyři z deseti vědeckých přístrojů na palubě Solar Orbiter pomáhaly vyvíjet české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR, centra TOPTEC při Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Jde o naprosto bezprecedentní českou účast na evropské misi. Všechny vědecké přístroje na palubě Solar Orbiteru pracují i po pěti letech správně.
„Solar Orbiter poskytuje cenná data o dynamice Slunce a jeho vlivu na okolní vesmír. Každý průlet kolem Venuše je pro misi zásadní, protože umožňuje změnit dráhu sondy tak, aby mohla postupně získávat unikátní pohledy na sluneční póly,“ vysvětluje Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR. Cílem mise je lépe pochopit magnetické procesy na pólech Slunce, které ovlivňuj jeho aktivitu.
Během čtvrtého průletu okolo Venuše se sonda přiblíží na vzdálenost asi 350 kilometrů od povrchu planety na její denní straně, která odráží velké množství dopadajícího slunečního záření. Sonda se tak dostane do vyšších partií atmosféry planety. Některé přístroje na ní nebudou během přiblížení k Venuši dočasně fungovat. Magnetometr, který je součástí přístroje Radio and Plasma Waves (RPW), vědci vypnou kvůli nutnosti termální ochrany. Analyzátor slunečního větru Solar Wind Analyzer (SWA) nebude aktivní během manévrování sondy. „Tyto kroky jsou nezbytné pro ochranu citlivých přístrojů a zajištění jejich dlouhodobého fungování v náročných podmínkách blízkého vesmíru,“ vysvětluje Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Tanec Venuše se slunečním větrem
Průlet kolem Venuše zároveň poskytne příležitost k výzkumu její interakce se slunečním větrem. V nedávné studii se švédští vědci zaměřili na vlastnosti prostředí okolí Venuše, přičemž kromě dat ze Solar Orbiteru využili i měření sond Parker Solar Probe a BepiColombo. Na výzkumu publikovaném v JGR Space Physics se podíleli i čeští odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Díky těmto souběžným měřením získáváme komplexnější pohled na to, jak Venuše ovlivňuje proud nabitých částic přicházející od Slunce a jak se její indukovaná magnetosféra chová v tomto prostředí,“ říká David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Tento, čtvrtý průlet Solar Orbiteru je dalším krokem k zahájení nové vědecké fáze mise, během níž bude sonda pozorovat Slunce z více skloněné dráhy. To umožní lepší pochopení magnetických procesů probíhajících na jeho pólech, které hrají zásadní roli ve sluneční aktivitě a jejím vlivu na Sluneční soustavu. Další průlet kolem Venuše v prosinci 2026 zvýší sklon dráhy na 24 stupňů, což otevře cestu k bezprecedentním pozorováním slunečních pólů.
Odkazy:
- mise Solar Orbiter na webu ESA: https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Solar_Orbiter
- česká účast
- animace druhého z průletů okolo Venuše: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Videos/2021/08/Solar_Orbiter_s_second_Venus_flyby/(lang)/en
- JGR článek: https://doi.org/10.1029/2024JA032603
Kontakty:
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR: suchan@astro.cz
David Píša, Ústav fyziky atmosféry AV ČR: dp@ufa.cas.cz
Přečtěte si také
- Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
- Týden mozku 2025: Objevte možnosti lidské mysli
- Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
- Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.