Unikátní laboratoř se nachází přímo pod vrchem Vítkov v Praze

08. 04. 2025

Pár desítek metrů za ústím Žižkovského tunelu pro pěší v pražském Karlíně se nacházejí nenápadné dveře. Vedou na detašované pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR, do laboratoře Mikrotron MT25. K čemu slouží zdejší kruhový urychlovač elektronů a proč je světovým unikem? O výzkumném zařízení jsme psali v A / Magazínu 1/2025.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přímo nad karlínským vstupem do Žižkovského tunelu se skví nápis NEBOJ. Strach ale není emoce, která nás právě opanovala, tou je zvědavost. Co se ukrývá uvnitř tunelu? Malou nápovědu, že tu je cosi vědeckého, poskytuje popelnice stojící přímo před vstupem do tunelu označená nápisem „Ústav jaderné fyziky AV ČR“.

Právě pod Ústav jaderné fyziky AV ČR spadá laboratoř Mikrotron MT25, do které zrovna míříme. Nenápadné dveře pár desítek metrů za ústím tunelu nám otevírá vedoucí laboratoře David Chvátil.

Že nejde jen o obyčejnou laboratoř, naznačuje mimo jiné cedule s nápisem „Kontrolované pásmo“ a značkou upozorňující na riziko radiace.

Kde se tedy nacházíme? „Jde o část krytu civilní obrany z roku 1942, který se nevyužíval. Tunel pro pěší se dodělával až v padesátých letech. Prostor naši kolegové získali od města a ve druhé polovině sedmdesátých let začali pod vedením profesora Čestmíra Šimáněho budovat laboratoř,“ říká David Chvátil.

Místní kruhový urychlovač elektronů Mikrotron MT25 vyžaduje dostatečně výkonný napájecí zdroj a zároveň při plném výkonu potřebuje 2,5 metru betonového stínění. Obě podmínky splňuje prostor pod vrchem Vítkov v pražském Karlíně.

Jak se elektrony po kruhových drahách pohybují, nám vysvětlili zaměstnanci laboratoře.

Výzkumníci využívají především metodu fotonové aktivační analýzy. Díky ní lze přesně určit, jaké prvky a v jakém množství se v ozařovaném vzorku nalézají, a to až na úroveň jednotek ppm, tedy jedné částice z milionu.

V laboratoři se přísně dbá na bezpečnost. Zapomenuté či špatně odložené nářadí by mohlo způsobit velkou škodu.

David Chvátil vysvětluje, že spolupracují i s ostatními pracovišti Akademie věd ČR, univerzitami, muzei, ale také firmami – od medicíny přes potravinářství, archeologii až po analýzy hornin.

Laboratoř funguje od roku 1981. V letech 2003 až 2005 prošla částečnou modernizací.

Urychlovač elektronů vědci pod vedením Čestmíra Šimáněho, nestora jaderného výzkumu v Československu, vyrobili doslova na koleni. Zařízení je natolik unikátní, že veškeré úpravy či opravy musejí zdejší pracovníci dělat sami.

Malá připomínka toho, o jak precizní přístroj jde – zacházejte s ním jemně…

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Unikátní laboratoř se nachází přímo pod vrchem Vítkov v Praze

Právě pod Ústav jaderné fyziky AV ČR spadá laboratoř Mikrotron MT25, do které zrovna míříme. Nenápadné dveře pár desítek metrů za ústím tunelu nám otevírá vedoucí laboratoře David Chvátil.

Že nejde jen o obyčejnou laboratoř, naznačuje mimo jiné cedule s nápisem „Kontrolované pásmo“ a značkou upozorňující na riziko radiace.

Místní kruhový urychlovač elektronů Mikrotron MT25 vyžaduje dostatečně výkonný napájecí zdroj a zároveň při plném výkonu potřebuje 2,5 metru betonového stínění. Obě podmínky splňuje prostor pod vrchem Vítkov v pražském Karlíně.

Jak se elektrony po kruhových drahách pohybují, nám vysvětlili zaměstnanci laboratoře.

Výzkumníci využívají především metodu fotonové aktivační analýzy. Díky ní lze přesně určit, jaké prvky a v jakém množství se v ozařovaném vzorku nalézají, a to až na úroveň jednotek ppm, tedy jedné částice z milionu.

V laboratoři se přísně dbá na bezpečnost. Zapomenuté či špatně odložené nářadí by mohlo způsobit velkou škodu.

David Chvátil vysvětluje, že spolupracují i s ostatními pracovišti Akademie věd ČR, univerzitami, muzei, ale také firmami – od medicíny přes potravinářství, archeologii až po analýzy hornin.

Laboratoř funguje od roku 1981. V letech 2003 až 2005 prošla částečnou modernizací.

Urychlovač elektronů vědci pod vedením Čestmíra Šimáněho, nestora jaderného výzkumu v Československu, vyrobili doslova na koleni. Zařízení je natolik unikátní, že veškeré úpravy či opravy musejí zdejší pracovníci dělat sami.

Malá připomínka toho, o jak precizní přístroj jde – zacházejte s ním jemně…

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Newsletter