Zahlavi

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR pomáhá vzdělávat vyučující dějepisu

15. 08. 2024

Aktivní zapojení do vzdělávání učitelů a učitelek či užší spolupráce a sdílení znalostí s odborníky v oblasti výuky dějepisu. To je cílem nové iniciativy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který se v letošním roce zapojil do několika projektů zaměřených na výuku soudobých dějin. Kromě rozvoje aplikace a metody HistoryLab organizuje společně s dalšími výzkumnými organizacemi a univerzitami několik odborných akcí určených nejen pro vědce, ale také didaktiky i vyučující dějepisu.  

Povědomí o historii je nejen podstatnou součástí vzdělání, ale pomáhá také porozumět současnému světu a jeho výzvám. „Považujeme proto za důležité, aby historici a historičky diskutovali metody a výsledky akademického výzkumu s veřejností, a zejména s těmi, kdo dějepisnou výuku zajišťují či odborně připravují. Školní dějepis, jeho metodika i historické vzdělání na univerzitách musí reagovat na obrovské společenské proměny a zároveň je pomáhat z historické perspektivy vysvětlovat. I to je důvod, proč jsme se pustili do nové spolupráce s aktivními pedagogy i s institucemi, které mají jejich vzdělávání na starosti,“ objasňuje důvody nové spolupráce Adéla Gjuričová, ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V propojení s didaktiky i vyučujícími dějepisu pomáhají historikům nově navázaná partnerství s Technickou univerzitou v Liberci, Asociací pro didaktiku dějepisu, z. s., Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy i některými zahraničními institucemi. Společně s nimi připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR několik vzdělávacích seminářů, workshopů a konferencí, které se uskuteční v létě a na podzim tohoto roku.

Seminář v Liberci propojí učitele dějepisu a historiky

První z těchto akcí je seminář pro učitele dějepisu a občanské výchovy, historiky, archiváře a další zájemce o dějiny s názvem Děti, mládež a moc 1938/39–1989, který se koná od 19. do 21. srpna 2024 v Liberci. Akci z cyklu Česko-slovenské vztahy / Slovensko-české vztahy, jenž má mnohaletou tradici, pořádá katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Vzdělávací nadací Jana Husa, Historickým ústavem AV ČR a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. Seminář se koná pod patronací Česko-slovenské komise historiků a záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a náměstka primátora statutárního města Liberec Ivana Langra.

Svým zaměřením na česko-slovenské vztahy přispívají semináře k tomu, aby hlubší poznávání dějin pomáhalo zbavit Čechy a Slováky traumat z minulosti. „Cílem setkávání není pouze hledání příbuzného a pozitivního ve vzájemných česko-slovenských vztazích, ale také zkoumání konfliktů, rozporů a odlišných pohledů,“ říká jeden z hlavních organizátorů akce Jaroslav Pažout z Technické univerzity v Liberci. „Zajímavostí je, že řada slovenských kolegů a kolegyň vnímá seminář i jako příležitost pro setkání mezi sebou, paradoxně na území jiného státu, a ještě nikoli blízko společných hranic,“ dodává.

V posledních letech se semináře zaměřují také na překlenutí určité propasti mezi profesionálními historiky a učiteli. Letos se tak účastníci mohou těšit nejen na odborné přednášky, ale i na didaktické workshopy, filmové semináře nebo živé natáčení epizody Podcastu pro soudobé dějiny, která se bude zabývat otázkou, jak na výuku soudobých dějin. „Podcast pro soudobé dějiny přibližuje výsledky nejnovějšího výzkumu širší veřejnosti. Nyní ho chceme nabídnout jako pomůcku vyučujícím dějepisu i jako platformu pro diskusi o tom, co jsou dnes vlastně důležité historické otázky a jak je možno o nich s těmi nejmladšími hovořit. Nahlédnout z této perspektivy na naši vlastní práci je pro nás nová příležitost a moc si jí vážíme,“ dodává Adéla Gjuričová.

Úplně nový dějepis?

O několik týdnů později se bude v Liberci diskutovat o vzdělávání budoucích učitelů a Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) v oblasti Člověk a společnost. Konference Úplně nový dějepis? Kudy a kam s revizí RVP a Kompetenčním rámcem absolventů učitelství pořádaná ve dnech 12. a 13. září 2024 nabídne příklady dobré praxe, konkrétní ukázky inovace RVP i diskusní panel studentek a studentů učitelství dějepisu. Akci kromě Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Technické univerzity v Liberci organizují Asociace pro didaktiku dějepisu, z. s., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Série odborných akcí se uzavře 17. a 18. října 2024 v prostorách Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, která se stane dějištěm konference Dějiny ve veřejném prostoru. Aktuální ročník se zaměří na proměny paměti pod tlakem nejrůznějších tenzí a konfliktů. Pozornost bude věnovaná nejen současným válkám, ale také například jednotlivým kontroverzím, konfliktním výkladům a interpretacím historických událostí či porozumění okrajům paměti v lokálních i globálních rámcích, včetně využití okrajové perspektivy a témat ve vzdělávání. Reflektovat se budou také zkušenosti vyučujících, edukátorů i dalších osob pracujících ve vzdělávání. Konferenci pořádají Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Historický ústav AV ČR, Národní muzeum a občanské sdružení Antikomplex.

Kontakt:

PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
gjuricova@usd.cas.cz

doc. PhDr. Jaroslav Pažout, Ph.D.
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci
jaroslav.pazout@tul.cz 

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce